Mazel

Dánský příběh o nezadaném kulturistovi   Dennisovi žijícího dlouhá léta s matkou a   toužícího po lásce velmi chytá za srdce.   Citový příběh artovým stylem poukazuje na   lidskost a duši i takových lidí, jako jsou   právě kulturisté. Toto sportovní odvětví je   však v příběhu druhořadé. Hlavní složkou   je touha se konečně s někým seznámit a   udělat proto vše. Jenomže v životě to není   zase až tak jednoduché jak by se zdálo a tak   dojde i na nepopulární soukolí života jako je   lež vlastní matce, která má nad synem stále   moc jako nad dítětem. Smíří se z faktem že   syn náhle odejde a zůstane sama? Natočeno je to   pomalým tempem, avšak s živoucí atmosférou   budující právě onu lidskost a běh života.   Herecký výkon Kima Kolda je nadmíru   přesvědčiví a chytá za duši. Poukazuje   hlavně na fakt, že i kulturisté mají svoji   slabou životní linku a že i oni jsou citově   založení. Tedy žádní tvrďáci a agresoři   jak se všeobecně traduje. Příběh otevírá   oči a hlavně mysl. Když si Dennis vztah   skutečně najde, nejeden divák mu to přeje a   rozmrzele se dívá na jeho matku, která o tom   nechce ani slyšet. Životní příběh k   zamyšlení, který byl už jednou zpracován coby   krátká filmová povídka v roce 2007 zaměřená   hlavně na vztah mezi synem a matkou, kde si svoji   roli už vyzkoušel právě Kim Kold, stejně jako   Elsebeth Steentoft jeho matku.

Velice opravdový a chytlavý film o mezilidských   vztazích, který klade důraz na lidskou   schránku, která je v tomto případě   ztvárněna postavou kulturisty. Bodybuilding zde   hraje vedlejší roli, což je dle mého škoda -   podobných filmů je šíleně málo a poněvadž   mám k tomuto koníčku velmi blízko, automaticky   to u mě znamená palec nahoru. Film je po   většinu doby pochmurný až smutný, chybí zde   kapka humoru. Ale to nic nebere na silném a   příjemném zažitku, který na mě "Teddy   Bear" udělal. Přeci jen to je pro změnu   takový "jiný" film, který se nebojí   vážného tématu.

Debilní český název
Takový film doposud chyběl.Jako je první   povrchní pohled na atraktivní blondýlku s   myšlenkou,že je tupá a neumí zaparkovat,tak   při pohledu na profi kulturistu je prvotní   lichá myšlenka podobná.Např.že je narcis, má   sklon k agresivitě,nebo vyznává bezvýhradně   akční filmy (moje dlouholeté   zkušenosti).Vždyť tělo je jen schránka do   duše.
Ve filmu Denis zoufale shání   spřízněnou duši,protože biologické hodiny   nesnesitelně tikají a dlouhodobá společná   domácnost s panovačnou a psychicky   manipulativní matkou je k nevydržení.V těle   Herkula a srdcem obrovského dobráka vyráží   vstříc za štěstím až do Thajska.
Snímek 10   timer til Paradis (český pitomý název mi nejde   z huby),je velice klidný,ale pěkný.Tomuto   dramatu by ale rozhodně slušely dvě věci ,aby   se film dlouhodobě vryl do paměti   diváků.Chyběla nějaká humorná vsuvka(v   Thajsku bylo příležitostí víc,než dost) a   zejména nějaký opravdu silný dramatický   okamžik v mezilidských vztazích.Snímek by se   posunul o dvě třídy výš.