Můj život beze mne

tento film me opravdu vzal za   srdce. Je to pribeh dojemny,   tragicky, ale neni zbytecne   melodramaticky...a   herci(hlavni hrdinka) podali   vyborne vykony.
Nikdy   bych to nechtela zazit, ale   vyovnavani se s realitou v   tomto podani je velmi lidsky -   nechtit ublizit rodine, sama   se jeste vyrovnat se svetem,   uzit si, co nestihla. Neverim,   ze je lepsi zpusob, jak s   takovym osudem zit a teto   herecce jsem erila, ze je   takova osobnost, ze by opravdu   byla schopna v tak desive   situaci takovymto zpusobem   reagovat.

MŮJ ŽIVOT BEZE MNE

Jedna návštěva   lékaře...a změní celý   váš dosavadní život.   Všechno je náhle jinak,   všechno je špatně...

Jak se má mladá   žena vyrovnat s tímto   faktem? Jak se smířit s   nemilosrdným ortelem, který   vynesl sám život? Na čem   vlastně ještě záleží,   když její životní pouť   stejně končí? Pravda, není   to žádná sláva. Žije s   prvním mužem, které ho   potkala, mají finanční   problémy, bydlí na zahradě   v přívěsu, ale má dvě   krásná zdravá děvčátka,   pro které by stálo za to   žít. Radovat se z jejich   úspěchů, prožívat s nimi   školní starosti a první   lásky... a to všechno už   nestihne.

Její   rozhodnutí, že svůj stav   utají před rodinou v touze   uchránit je zbytečných   starostí a bolesti, mi bylo   velmi sympatické. Stejně jí   nikdo nemůže pomoci, tak   proč je zatěžovat? Chápala   jsem i její snahu dohnat   vše, co v životě nestihla.   Zkusit vše, na co ostatní   mají celou hromadu času a   nemusejí se nijak omezovat.   Ona ten čas nemá, proto   rozumím i oné touze poznat   věci, které jí jsou   odepřeny, byť jen z pouhé   zvědavosti.

Doufám, že mně se nic   podobného nestane. Ale kdyby   přece, i já bych si asi   přála abych aspoň trochu   mohla ovlivnit budoucnost své   rodiny. Abych věděla, že   mé děti mají kolem sebe   někoho, kdo je má opravdu   rád. I za cenu, že ten   „někdo“ zaujme mé   místo. I já bych chtěla   vidět jaký bude můj život   beze mne....

Nenadálá jobovka v podobě   ortelu - "zbývají vám   dva měsíce života" -   co si s ní počít? Ann   zvolila netradiční a   originální cestu - pro   filmové ztvárnění jistě   neotřelou a inspirativní,   ale představíme-li si   skutečnou Ann a její rodinu,   nezbývá, než si klást   otázky - byl by oddaný   manžel vážně vděčný za   ušetřené depresivní   chvíle strávené v   nemocničním pokoji, nebo by   se raději, byť bolestně,   loučil se svou umírající   ženou? Možná by mu jeho   účast pomohla mnohem lépe   se se ztrátou vyrovnat.   Namluvit přání k   narozeninám svých dcer   vypadá jako rozumné   rozhodnutí, ale možná by   jen každoročně jitřilo   rány a vyvolávalo   nezodpovězené otázky -   například, proč   umírající matka trávila   svůj krátící se čas s   cizím mužem? Nicméně,   zajímavě natočený pohled   na poslední týdny v životě   mladého člověka, sice velmi   statečného, ale zároveň i   sobeckého a nevyzrálého...

Nejtěžší situace v   životě matky,tak mladé   matky, která se musí   rozloučit se vším co miluje   a toto těžké téma je   přitom zpracované s takovým   citem. Málem bych řekla, že   s lehkostí a bez patosu, ale   to by mohlo vypadat jinak,   než mám na mysli. Nádherný   film s dobrou hudbou a skvěle   zahrané role nepříliš   známými herci a všechno je   tady v rovnováze, takže na   konci, který jsem čekala,   jsem jenom zatajila dech.

No nevím,jestli by někdo   dokázal,jako hrdinka   filmu,tajit takovou závažnou   věc jak rodině tak ostatním   blízkým.Myslím,že to   nejde,v takové situaci se   člověk nedokáže   přetvařovat zvlášť když   mu zbývá jen pár týdnů.V   knize,podle které byl film   natočen,se naopak tato mladá   žena se svou bolestí   svěřuje všem.Vzhledem k   tomu,že ji čeká brzská   smrt,se mi to zdá   přirozenější.

Vynikajicí snímek o smrti a   umírání. Mladá hrdinka je   vystavena zdrcující   realitě, zbývají ji 2   měsíce života v důsledku   rozšířené rakoviny   vaječníků. Svůj osud   přijímá s obdivuhodným   klidem a vytvoří seznam   věcí, které chce stihnout   udělat. Film je vyprávěn   bez přílišné   sentimentality, stejně tak,   jako hlavní postava   přijímá svůj úděl, a   přesto vás jeho sledování   bolí u srdce. Donutí vás   zamyslet se nad tím, jak   byste asi v takové situaci   reagovali vy sami. Paradoxně   však na konci filmu nebudete   v depresi, naopak. Malý,   avšak překrásný film.

Mě tenhle film naprosto   dostal. Úplně pohltil.   Težko hledám slova, kterými   bych vyjádřila své   pocity.... Prostě... bylo to   něco neskutečně   nádherného. Takový film   jsem už dlouho neviděla.   Snad ještě vůbec. Tak   oduševnělý a krásný!   Nejen že donutí člověka   zamyslet se nad svým   vlastním životem, ale svým   způsobem ho přiměje něco s   ním udělat!

Filmů o rakovině jsem již   viděl mnoho. Nicméně málo   z nich bylo o mladých lidech   s touto zhoubnou nemocí.   Rozhodně málokdo z nich měl   kolem 25 a dvě malé děti.   Do této chvíle jsem vůbec   nevěděl například to, že   se rakovina v tomto věku   narozdíl od stáří šíří   mnohem rychleji a nelze ji   léčit. Kéž by vždy šlo   vše tak idylicky, jako zde,   vyřešit. Myslím tím najít   novou matku svým dětem do   které se její manžel   zamiluje a kterou budou mít   děti rády. Nezbývá nic   jiného než si to přát,   jako v tomto filmu a třeba se   to splní.

aduliatko
moj zivot bezo mna je film o   zivote mladej zeny Ann, ktora   zomiera na rokovinu zaludka.   vie ze zomrie, ale snazi sa to   niest a robi vsetko preto, aby   si posledne chvile zivota   uzila, a tak i ked ma manzela   sa nebrani vztahu so   sarmantnym Leem. film rozprava   o laske v kazdom case, i ked   zomierame.