Musíme si promluvit o Kevinovi

Přesně takhle má vypadat smysluplná filmová   adaptace knižní předlohy. Román jsem četl   relativně nedávno, takže ohledně děje mě   nemělo co šokovat a byl jsem s tím dopředu   srozuměný. Co mě ale jednoznačně nadchlo, byl   způsob, jak si s tou látkou Lynne Ramsay   poradila. Přesně si uvědomila, kde končí   literární způsob vyprávění a kde začínají   možnosti toho filmového. Díky tomu nesledujeme   zmrzačený výcuc z knihy, ale naprosto   soběstačný tvar, kde starou belu sejde na tom,   že se do něj z předlohy nemohly vejít všechny   nuance. Film si je totiž nahrazuje jinými, z   vlastních zdrojů. Skvělá Tilda Swinton je bez   diskuse, ale je tady ještě taky fantastická   hudba Johnnyho Greenwooda. Ten kluk mě znovu   přesvědčil, že na poli filmové hudby je v tom   zástupu řemeslníků, jakkoli kvalitních,   jedním z mála se skutečnou vizí.

Tilda Swinton nezklamala. Silný příběh i   kvalitní herecké výkony krášlí až   surrealistické dílo, které by mohlo být   zajímavé nejen pro ty, kteří mají co   dočinění s výchovou ratolestí. Zobrazení   děsivého ostrakismu matky a strach z neznámého   se velmi povedl, stejně tak film důvtipně   provází záběry na rudou barvu, které diváka   pomalu připravují k tragickému konci.

Tildě Swinton utekl Oscar...
Skvělé psycho, deprese, od samého začátku.   Skvělé herecké výkony (hlavně Tilda Swinton),   Toho parchanta bych asi zabil od malička to byl   zmetek. Na druhou stranu uznávám, že snímek   může pro okolí znamenat tlačení na pilu, ale   mě to tak moc nepřišlo. Shlédnuto podruhé   20.5.2015 100%

Velice silný příběh o matce, která měla   smůlu na své prvorozené dítě. Film, při   kterém se tají dech co bude dál. Velmi   bolestná podívaná. Stres a bezmocnost ovládá   matku autistického dítěte, u kterého nikdy   neví, co udělá a jak se zachová. Jeho život   je tu prezentován již od narození a tak vidíme   celý jeho vývoj až téměř po dospělost,   které vygraduje tragédií. Vyprávění   příběhu nikam nespěchá, ale zbytečně moc   tlačí na pilu. Některé dramatické části tu   jsou zvýrazněny až moc agresivně. Jedná se o   vzpomínky matky. Formou kratičkých flashbacků   se naznačuje ono tragické vyústění, ale je to   zcela zbytečné skákání v čase, které nic   nepředstavuje a ruší dramatický vývoj   událostí. Přesto se jedná o vynikající   dílo, které se hluboko zavrtá do podvědomí   každého diváka.

Chudák Tilda
Uf, to bylo teda silný kafe. Dokonalý filmový   zážitek, asponˇ
pro mě. Tyhle psychologické   snímky přímo žeru. Film je natočen takovým   zvláštní způsobem a celou dobu má tak hustou   atmosféru, že by se dala krájet. Hned od   začátku tušíme, že Kevin provedl něco   opravdu strašného! Proč to ale vždycky odnesou   rodiče a dává se jim to za vinu? Kevin byl   spratek už od mala a jak provokoval, vím že by   se děti neměly mlátit, ale tohohle spratka bych   mlátil od rána do večera. Tady to odnesla   hlavně matka, kterou bravurně ztvárnila Tilda   Swinton, klobouk dolu. Celej snímek mi jí bylo   opravdu líto. Já bych jí za její výkon dal   klidně oscara. Dávám 90% a náročnějším   filmovým nadšencům doporučuju.

Na Tildu s očima mimozemšťana jsem vždy   trpěla, už od mé oblíbené "Pláže"   - a znovu nezklamala, nenapadá mě žádná z   hereček, jež by zvládla lépe tuto těžce   zkoušenou matku. A nebyla sama, kdo hrál, až   mrazilo, potkat Ezru Millera, instinktivně   uskočím, stejně tak výborná (ve smyslu   napřesdržku) byla obě jeho mladší vydání.   Co se týká snímku samotného, mám neodbytný   pocit nevyřčených základních kamenů, na   kterých se začal stavět Kevinův charakter,   vysílám na desítky "proč" a vrací   se mi většinou jen vlastní ozvěna. Byla   počátkem nenávisti (a zároveň i zvláštně   zvrácené lásky) k matce její poporodní   deprese, nebo už odmítání dítěte v   zárodečné fázi z důvodu ukončení kariéry?   Což takhle "škoda každé rány, která   padne vedle"? Každopádně by   "sedly" přinejmenším v případech   naschválů provázených číhavými pohledy, u   výsměchů pod křídly otcovy ochrany, při   ďábelských proměnách vedoucích k ještě   větší nadvládě podělanýho zmetka nad celou   rodinou. Možná už bylo vše rozhodnuto geny či   psychickou poruchou, stejně si však dovolím   tvrdit, že důslednost a jednotnost rodičů by   mohla zmírnit i za posledně jmenovaných   podmínek otřesné následky Kevinových   děsivých činů. Koho zlatíčko Kevin neodradí   od rodičovství, měl by si pamatovat alespoň   některé varovné signály patologického   chování a v zájmu přežití včas kontaktovat   jeden z dětských výchovných ústavů - postaru   polepšovnu, dítko pak plynule přejde do   nápravného zařízení za mnohem méně   závažnou činnost, takže má šanci skončit   jako slušný člověk mnohem vyšší, než v   kruhu milující rodiny.

Co říct
No co na to říct. Je to mazec. Psycho.
Určitě   Vám to náladu nezvedne, je to pěkně   depresivní. Ale natočené je to   přesvědčivě... Ikdyž spousta věcí může   vyznít ironicky, tak na druhou stranu, ač mě   to přijde absurdní, tím, že v případě   takového magora, by to někdo podchytil....Ale je   fakt, že je hodně rodin, kde ty rodiče chodi do   práce a nevidí neslyší....
Stojí to za   shlédnutí, ale veselí z toho nebudete :)

Musíme si promluvit o Kevinovi
Tak tenhle film se dá lehce popsat jedním   jediným slovem: DEPRESE. A to doslova. Už při   prvních minutách na mě dýchla tak hustá   atmosféra, že jsem začal mít fakt velkou   depku. A aby to náhodou nebylo málo, vše se   čím dál tím víc stupňuje. Celou tu dobu   víte, že se stalo něco strašného, netušíte,   co to ale může být. Jen tipujete. A jak pomalu   vyprávění spěje ke svému vyústění, jste   pohlceni v té šedi tak moc, že už není   úniku, už nelze vrátit se zpět do sluného   barevného dne, bude chvíli trvat, než se z   tohoto světa dostanete.
Vše je vyprávěno   retrospektivním stylem, není však vůbec   těžké se v ději vyznat, neboť v jedněch   záběrech je hrdinka totálně šťastná, v   druhých ustaraná a vyčerpaná a v dalších   zničená. Herečka Tilda Swinton zvládla svojí   roli opravdu bravurně, Ezra Miller jako nová   herecká hvězda také boduje a určitě o něm v   budoucnu ještě nemálo uslyšíme. Také se tu   objevila herečka Siobhan Fallon, která obvykle   hraje malé role v blockbusterech.
We Need to   Talk Abour Kevin doporučuji pro náročnějšího   diváka...

We Need to Talk About Kevin
Opravdu působový snímek, z kterého člověka   zamrazí. Psychicky vyšinutého Kevina měla jeho   matka odmalička řezat, nebo ho spíš poslat k   psychologovi. Ve filmu se prolíná rovina   současnosti s minulostí a příběh vrcholí   odhalením Kevinova hrůzného činu, na které   divák po celou dobu netrpělivě čeká...   Brilantně natočený snímek se skvělými   hereckými výkony.

Moc jsem se na film těšila, má skvělý   námět. Bohužel, byla to strašná hovadina. Z   toho spratka by možná nevyrostl magor, kdyby v   dětství dostal pár facek. Reakce lidí z města   na jeho matku jsem taky nepochopila. Vždyť ona v   podstatě nic neudělala a navíc přišla o   rodinu. Kevin jako malý mi přišel spíš   posedlej satanem než psychicky narušené dítě,   které nemá rádo svoji matku. Celý to nemělo   žádný grády a bylo to divně zpracovaný.