Nazítří

Asi pětačtyřicetiletý muž přijede kamsi na maďarský venkov převzít zchátralé stavení, které zdědil po vzdáleném příbuzném. Hned po příjezdu je svědkem toho, jak surový zemědělec Romek nadává své patnáctileté dceři za to, že se schází s mladíkem Šimonem. Na vypůjčeném motorovém bicyklu pak cizinec jezdí od samoty k samotě a ptá se na cestu; nikdo z podezíravých obyvatel mu však neporadí. Místní lidé ho naopak zatahují do svých problémů. Hrdina se dvakrát probere z bezvědomí po pádu z kola a nepamatuje si, co se odehrálo. Dozví se, že Romkovu dceru dnes někdo brutálně zavraždil. Minulé události splývají s přítomnými a vrahem může být kdokoli... Snímek, vyprávěný v meditativně pomalém rytmu, rozbíjí všechny představy o čase, o následnosti situací i o prostoru, ve kterém se vše odehrává. Prostřednictvím jednoduchých náznaků, detailů a skvěle vybraných prostředí vytváří tajemnou, až děsivou atmosféru, připomínající „denní můru“. (MFF KV)