Nejkrásnější věk

Ryze Formanovská škola je na tomto   fenomenálním snímku o typickém češství   velice znát. Výborná práce s neherci, byť už   nějaké ty zkušenosti v této době před   kamerou měli, je základem celého projektu.   Snímek ukazuje svět jednoho uměleckého studia,   kde se studenti učí vytvářet sochy a několik   charakterů postarších lidí chodící si tam   přivydělat jako modelové. Přijde tam dokonce i   jedna mladá maminka s malým dítětem v   kočárku. Byť to vůbec nevypadá, skutečně tu   jsou dohromady tři příběhy, tedy tři osudy   lidí, právě coby modelů. Život plný   starostí, nevraživostí, ale i radovánek a   lumpáren, které jakoby nezestárli a byli stále   na pořadu dne. Ano, snímek představuje   obyčejný syrový lidský život a to zcela bez   jediné přetvářky. A v tom je celé to kouzlo   celého počinu, stejně jako mají Formanovi   snímky. I tento má v dnešní době hodně co   říct.

Film v jisté fázi nepříjemně připomíná   film ve filmu Absurdistán s názvem   "Prdel". Také se tu zobrazovala jenom   ta prdel a nic jiného. A také ten film získal   cenu za nejlepší scénář jako tento!

Film, který mě vždycky dostane.   "Sochaříci", jak oslovuje profesor   Šmeral své studenty. Nebo pan Šebánek a Jožka   Mrázek-Hořický ve svých nejlepších rolích.   Moc pěkný, pohodový film.