Nesmrtelný lump

Ze staré operety Felixe Dörmanna a Edmunda Eyslera stala se tímto filmem moderní lidová hra se zpěvy a se starým názvem "Nesmrtelný lump" (Der unsterbliche Lump). Lumpem se totiž stane mladý učitel ze štýrského městečka, když se mu jeho milá provdá za bohatého sedláka, zatím co on sklízí ve Vídni slávu jako moderní skladatel.

Zchátralý génius je nakonec považován za utopeného a rodná obec mu postaví pomník, jehož odhalení se jako odrbaný tulák sám účastní. Hlavní role jsou v rukou Liany Haidové, půvabného štýrského děvčete, a Gustava Föhlicha.

Rovněž Hans Adalbert Schlettow vytvořil ve svém sukovitém, drsném, ale dobráckém sedlákovi skvostný typ - jakož vůbec lidové prostředí štýrského městečka s obhroublými, ale srdečnými lidmi, právem pyšnými na svůj dobytek, dobývající cen na dobytkářské výstavě, s lidovými tanci při domácí kapele s opeřenými klobouky, vše s pozadím hor, lesů a pastvin, patří k nejzdařilejším a nejzajímavějším partiím filmu. Jsou to skvostné obrázky, nenahromaděné bez bez ladu a skladu, ale vybrané vždy v nejmalebnějších okamžicích. A v kontrastu k nim zase nádhera hlediště a neklid v zákulisí při premiéře ve vídeňské opeře.

Zvukové provedení znamenal výrazný úspěch německé Klangfilm-aparatury, takže dva tehdy uváděné zvukové filmy operetního rázu, zde popisovaný a "Valčík lásky" (viz "FDB") znamenaly tehdy dvě vítězství německé výroby nad americkou.