Noc démona

Strašně ukecanej film, ale v tomto případě   vůbec nenudí. Téma je totiž nadmíru   zajímavé a herecky je vše v naprostém   pořádku. Atmosféra by se dala občas krájet a   zejména noční scény mají kurevskou sílu.   Kamerové natáčky z tohoto snímku dělají   náramnou podívanou a černobílý háv je velmi   slušivý. Dobré jsou i klasické záběry   pozadí, před kterým se některé scény   odehrávají. Jinak se jedná o opravdu výbornej   okultní horor, kde se sice démona dočkáme jen   v úvodu a pak až na konci, ale způsob jakým se   zjevuje jsou hodně temné pasáže. Za mě je   jeho maska a vizáž perfektní a vzhledem k době   vzniku filmu přiměřená. K dovršení celkové   atmosféry hraje prim hudba Cliftona Parkera,   jejíž orchestrace má neopakovatelné kouzlo   padesátých let, kdy hudba nahrávaná ve   studiích měla svůj specifický zvuk.

Svého času významný hororový snímek a do   dnes ceněný v rámci filmových klasik na   pomezí děsivých hororů. Dnes už to   samozřejmě už tak nepřijde, ale v padesátých   letech se považovala scéna seancí jako jedna z   nejděsivějších svého druhu. Kromě   excelentních hereckých výkonů té správné   atmosféře dodává hlavně černobílý obraz ve   stylu noir. Satanské kulty byly nejen filmaři,   ale hlavně diváky. vždy přitahovány, z   čehož zřejmý vrchol přišel v sedmdesátých   letech snímkem ´Přichází satan´ (1976).   Scénář tohoto snímku pod názvem ´Noc   démonů´, jak by se to dalo přeložit, byl   sepsán na základě povídky ´Casting The   Runes´ autora Montagua Rhodese Jamese, který je   označován jako zakladatel tradičních   anglických duchařských příběhů. Pro postavu   Dr. Juliana Karswella se dokonce inspiroval dle   skutečného okultisty Aleisterem Crowleym   (1875-1936), proslulého svým, na svou dobu,   šokujícím hedonismem a ,svým způsobem,   veřejným rouháním. Takže je tímto jasné,   že příběh není nijak vzdálen od skutečných   událostech podobného druhu. Ve filmu Dr.   Karswell vyznívá sympatickým dojmem, což z   něj dělá zákeřného padoucha. Pro děti je   zábavný, neb je pro ně vtipný a tak nějak   okouzlující. Ve svém jádru však skrývá   zcela něco jiného. Co však přitahuje nejvíc   je podoba démona. Scény přetékající   děsivostí, při jeho zjevení, dosahují snad i   vrcholu. Možná je škoda, že se poprvé ukazuje   poměrně brzy. Vývojem děje by se tak po   divácké stránce udržovala zvědavost nad jeho   podobou, čímž by atmosféra zjevení mohla být   ještě o něco děsivější a scéna na   nádraží mohla mít ještě o něco větší   atmosféru. Podoba démona se hodně podobá   japonskému vizuálu, kde s démony vždy měli   nemalé zkušenosti. Po technické stránce je   démonické monstrum vyobrazeno dnes už   dětinsky, ale na svou dobu prostě skvěle. V   padesátých letech vzniklo hodně hororových   klasik, ale jak již bylo výše zmíněno, tato   klasika je skutečně jedna z nejděsivějších a   nejstrašidelnějších filmů z období   padesátých let, byť na dnešní rychlou a   akční dobu může být konverzační potenciál   spíše hodný k zavrhnutí. Byla by to škoda.

Night of the Demon
Co môžem povedať o tomto filme.Prvé čo ma   napadne je neskutočné parádna kamera.Hudba v   tomto filme bola nezabudnuteľná a bola   vynikajúcou súčasťou tohoto filmu.Herecké   výkony boli nadpriemerné.Príbeh ma bavil a bol   veľmi dobre spracovaný.Tento film disponuje   veľmi silnou atmosférou(lomcovanie   stromov,kvílenie vetra,búrka a všetko   odohrávajúce sa v noci a v čierno bielom   vizuali,no paráda.Len jedno ma dosť rozosmievalo   a to prichádzajúci sám diabol,ten bol strašne   komický.A tá seansa zo spievaním,tak to bolo   originálne-Ale keď duchovia majú radi   spev,prečo im ho nedopriať.Neviem či to bola   len náhoda ale zdá sa mi že Sam Reimi tento   film videl a vložil niektoré veci z tohoto filmu   práve do svojich filmov.