Nowhere Boy

Beatles jsem nikdy nemusela, nicméně fakt, že   životopisné filmy dobře trávím, sliboval   obstojnou zábavu s rozšířením obzorů,   zvlášť, když mně John Lennon býval z celé   formace nejsympatičtější... no, musím říct,   že onen dojem dvakrát neposílil, tenhle   pomníček pro velikána nevyzněl zrovna jako   důvod k oslavě člověka, myslím, že pokud by   kostrbaté rodinné vazby opravňovaly   dospívající k výkyvům nálad, vypointovaných   pravým hákem, chirurgům by brzy došly nitě...   I magoři se totiž dělí na dobré a ty   druhé... Z ustálené hladiny nezájmu mě   vytrhla až poslední třetina, Aaron   Taylor-Johnson nijak neoslnil (ne tak režisérku,   viz její biografie ;-)), Kristin Scott Thomas   odvedla svůj standard a překvapila snad jen   Anne-Marie Duff, která dokázala, že role, kde   ji to fakt sluší, mohou existovat. Ale tak,   nakonec lepší, než číst suchá konstatování   na Wiki, a ještě to mám s muzikou.

píseň
nevíte někdo jak se jmenuje ta píseň, jak ji   Paul učí Johna u Mimi doma, která je pak pošle   na verandu??Díky Jinak film je SUPER:)

Vždycky se rád podívám na jakýkoliv   příhěh, který se týká jednotlivých členů   Beatles. Snad pokaždé se dozvím něco nového,   i když nepátrám, jak dalece se skutečnosti   blíží pravdě. Právě v tomto filmu mi přijde   film poněkud vykonstruovaný. To mě ale   nerozhodí, idoly mého mládí, a právě Johna   jsem ze čtveřice Brouků nejvíce uznával, a   muzika je to, co miluju. Jedna z mých   nejoblíbenějších publikacích, uchovávaná   mimo dosah návštěv: Beatles v obrazech a   písních, vydáno 1968. Znáte ?

Pojetí Nowhere Boy mě svým pohledem do života   jednoho obyčejného kluka jménem John Lennon   zaujalo. Od dobových kulis, kostýmů a účesů   až k morálce... Wood nenechal nic náhodě.   Osobně je mi na filmu sympatické, že se více   než na zasazení semínka, že kterého později   vyrostla legenda, jež pobláznila celý svět,   soustředí právě na problematické rodinné   svazky Johna. A nejen na ně-i na Johna   samotného. Lepší obsazení sester si mohu   představit jen stěží. Na jedné straně   zdánlivě chladná Mimi (opět geniální Kristin   Scott-Thomas), na straně druhé rebelka Julia   (Anne-Marie Duff). Mimochodem, vyvrcholení hádky   John-Julia-Mimi mi připomnělo podobně vypjatou   sesterkou scénu v Tak dlouho tě miluji... Tam i   zde to režiséři i herci zvládli na výbornou.