O vědě a vědcích [TV pořad]

Uhlík by většina z nás hledala někde v dole, kde se dobývá uhlí. Málokdo si však uvědomuje, že uhlík jako takový je kromě vody základem všeho života. Je všeobecně známé, že i lidské tělo se skládá ze 70 % z životodárné vody a ten zbytek jsou především sloučeniny uhlíku. Každý z nás už ve škole slyšel názvy organický a anorganický. Anorganická hmota je neživá, zatímco ta organická obsahuje prvky života. Lépe řečeno, bez uhlíkových sloučenin nám zatím není známá žádná struktura, která život vykazuje. Chceme-li tedy prozkoumat úplné základy života, jeho vzniku, reprodukce, trvání a zániku, musíme zkoumat uhlíkové sloučeniny. Z pohledu člověka, bohužel, jsou živými organismy i bacily a viry, které způsobují nemoci. V tomto ohledu je úkolem organické chemie prozkoumat strukturu takových organismů do detailů, zjistit, které uhlíkové řetězce jsou pro jejich použití klíčové a pokusit se jejich strukturu narušit. Lidově se tomuto postupu říká nalezení léčby. Samotný preparát, který strukturu nám nepřátelských organismů naruší, se nazývá lékem. V moderní době jsou před vědce postaveny úkoly velmi závažné. Zastavit šíření viru HIV, konečně vyřešit problémy s rakovinou nebo skoncovat s obezitou. Jak dlouhá je cesta od objevu základních struktur až k léku, který je v lékárnách běžně k dostání, abychom ho mohli používat? Překvapivě je mnohdy delší než jedno desetiletí. A důvod? Nejenom člověk umí vyzkoumat novou sloučeninu, ale zvládají to díky genetickému vybavení ve své DNA i nepřátelské organismy, které se brání.