O vědě a vědcích [TV pořad]

Mysteriózní slovo magma vystihuje vše. Planeta Země je z velké části ve svých spodních vrstvách žhavá. Dává nám to znát ve formě sopek, horkých pramenů a zřídel. Jsou posety po celém povrchu zeměkoule. Od nepaměti se lidé snažili výlevy sopečné činnosti předvídat a zároveň horké prameny i zřídla využít pro sebe. Tak vznikl obor, který se snaží vulkanické jevy pochopit. Proč někde vznikne sopka? Proč pod Vesuvem mohli rodiny v potoce vařit brambory a dnes už nemohou? Proč právě v určitém místě vytryskne horké zřídlo? Odpovědi začali vědci hledat ve struktuře složení hornin v okolí takových jevů. Dospěli k zákonům tektonických zlomů zemské kůry, dokonce i k objevu jejich pohybu. Do výzkumu se připojilo i bádání nad vznikem různých zemětřesení a jejich důsledků. Samozřejmě si nešlo nevšimnout, že sopky, prameny i různé pohyby zemské kůry spolu s otřesy půdy souvisí. K vysvětlení veškerých jevů, které se na povrchu naší planety dějí, a mají vliv i na faunu a flóru, bylo třeba připojit zkoumání magnetické podstaty naší planety. I magnetické pole Země má vliv na děje na jejím povrchu. Před vědci vyvstala otázka, jaké mají tektonické změny struktury Země vliv na tvar magnetického pole a opačně. Je vůbec nějaké? A co to znamená? Má toto poznání užitek pro každého jedince na naší planetě? Odpověď zní, že zkoumání všech těchto poměrů má smysl a může přinést z hlediska místa našeho pobytu zlepšení kvality života každého jedince v rámci jeho životního prostředí. V současné době už vulkány nejsou jen strašákem, ale vědeckým soupeřem.