Oko nad Prahou

Rok poté, co odešel, se mu bude skládat pocta. Jan Kaplický si vydobyl respekt v zahraničí, v Česku rozvířil vlny zejména extravagantní zelenou chobotnicí. Svým odvážným projektem narazil, obnažil jistou zaprděnost politických špiček a rozvášnil davy (chápat lze odpůrce i příznivce, není to běžný projekt). Teď mu budou jeho blízcí a spolupracovníci vyznávat úctu v dokumentu Olgy Špátové. V jeho nasazení a výrobě lze spatřovat jistý kalkul, to ale neznamená, že by nemohl skýtat podnětnou dokumentární sondu.

Česká dokumentaristka Olga Špátová ve svém nejnovějším snímku podrobně zaznamenává absurdní peripetie známé kauzy o projektu Národní knihovny, kterou navrhl Jan Kaplický. Ve velmi citlivě poskládaném portrétu nás nechává nahlédnout také do soukromí pražského rodáka a jedné z klíčových postav britské architektury.
45. MFF Karlovy Vary

Časosběrný dokument Olgy Špátové Oko nad Prahou měl původně sledovat realizaci nové Národní knihovny na pražské Letné podle projektu uznávaného architekta, designéra a módního návrháře Jana Kaplického (1937-2009), žijícího dlouhá léta v emigraci, jehož snem však bylo uskutečnit nějakou stavbu v rodném městě. Odvážný vítězný návrh z prestižní mezinárodní architektonické soutěže, znamenající pro Prahu nesporně novou moderní dominantu, vyvolal ihned nebývalé diskuse v odborné i laické veřejnosti. Jak plynuly měsíce od zveřejnění výsledku (natáčení začalo 9.3.2007 a trvalo tři roky), byl nekonvenční projekt, přezdívaný mj. Chobotnice, postupně zpochybňován a pravděpodobně definitivně „umořen“ (po tragické smrti J. Kaplického zaniklo i londýnské studio Future Systems, jehož byl spoluzakladatelem a v němž návrh knihovny vznikl). Autorky filmu, režisérka (a kameramanka) Olga Špátová a producentka Eliška Kaplický Fuchsová tedy pod „tíhou okolností“ vytvořily mozaiku ve stylu „politicko-společensko-kulturního časopisu“: namísto předpokládaného průběhu stavby zachycují zoufalý boj o její realizaci s proměnlivými a posléze vesměs negativními postoji rozhodujících politiků a úředníků, ale i podpůrné aktivity významných příznivců a mediální šarvátky. Vedle této hlavní linie sledují i linii osobní: výpovědi přátel a spolupracovníků Jana Kaplického, jeho vlastní promluvy a úvahy a obrázky z jeho rodinného života po boku nové manželky, jejž tragicky utnula architektova smrt v den narození dcery. Dokument, v němž se objevují též archivy z TV zpravodajství nebo animované Kaplického kresby, se tak stal „filmovým epitafem“ nebývalé tvůrčí osobnosti i unikátní stavby. V obecné poloze vypovídá o malosti českých politiků i o údělu umělce, který místo své práce musel bezmocně a marně usilovat o naplnění svého snu. – V DVD kinodistribuci byl již dříve uveden medailon Jan Kaplický: Profil (FP 3/2005), na němž se produkčně a scenáristicky podílela Eliška Fuchsová. V den filmové premiéry byla zahájena souborná výstava Jan Kaplický - Vlastní cestou v pražském Centru současného umění DOX. – Na kopiích je uveden název Jan Kaplický Oko nad Prahou; snímek je věnován umělcově památce.
-kk-, Filmový přehled 2010/6