Ospalá díra

POZOR SPOILER

Peter Van Garrett podepisuje svůj testament. Jako svědek je podepsán Jonathan Willnessed.

V kočáře Van Garrettů jede jakýsi muž, který zjistí, že kočár řídí vozka bez hlavy. Vyskakuje z kočáru a přichází o hlavu také.

New York 1799
Zde slouží jako policista konstábl Ichabod Crane. Zrovna nalezl utopeného muže. Rád by jej pitval, aby určil příčinu smrti, ale nadřízený je proti. Stejně jako soudce. Když Crane při jednom přelíčení nadává na přežitky a vyžaduje moderní postupy, soudce mu dá dvě možnosti - pobyt v cele, nebo pobyt ve vesnici Ospalá Díra. Zde totiž našli tři lidi bez hlavy. Crane je pověřen nalézt vraha.

Po příjezdu na místo se Crane ocitne na jakési slavnosti. Všichni se zde baví a on je políben mladou dívkou. Jak se ukáže, je to dcera pána domu a pořadatele slavnosti Katrin Van Tasselová. Její otec přichází vzápětí a odvádí Cranea stranou do jiné místnosti. Zde jsou mu představeni důležití pánové. Je to doktor Thomas Lancaster, reverend Steenwyck, doktor Samuel Philipse a jako poslední je zde jednooký notář Hardenbrook. Pán domu je farmář, hostinský a bankéř, pan Baltus Van Tassel. Jeden z mužů se se ujme řeči a vypráví příběh o hesenském žoldnéři, který sekal hlavu všem nepřátelům. Nebál se nikoho a ničeho, ale přesto byl jednou dopaden a zabit. Usekli mu hlavu vlastním mečem a pohřbili jej. Stalo se tak před dvaceti lety a on se probouzí a chce se mstít. Tomu zde všichni věří, ale Crane nikoli.

Dochází však k další vraždě a opět je zde useknutá hlava. Mrtvý je John McBeth. Crane na místě předvede moderní techniky vyšetřování, ale nijak tím nezapůsobí. Zato po pohřbu oběti se dozví od doktora, že obětí je pět, ne čtyři. Proto ihned nařizuje exhumaci a objevuje tělo vdovy. Jak následně pitvou zjistí, byla těhotná.

Jedné tmavé noci spatří bezhlavého jezdce i Crane. Sice mu ujede, ale pátrání tím nepokročí. Jezdec pak sundá masku a pod ní je Brom, milenec slečny Katriny. Ta později Craneho zavede ke krbu dávno vyhořelého domu.

Pak vidí Crane odjíždět doktora a páčí z něj jméno otce dítěte dekapitované vdovy. Než jej stačí doktor říci, přijede sem bezhlavý jezdec a setne mu šišku, jen to fikne. Crane z toho omdlí a pak v posteli blouzní.

Počítá se s tím, že tady skončil. Ale není tomu tak. Naopak chce vidět hrob bezhlavého jezdce. Ale nikdo s ním nechce jet - jen syn předposledního popraveného McBetha. A ten říká, že jeho otec pro Van Garrettovy pracoval a že slyšeli hádku mezi starým Garrettem a jeho synem. Nyní oba pátrači přicházejí k jakési jeskyni, kde žije čarodějnice. Ta konstáblovi předvede, že ne vše se dá vysvětlit vědecky, a poradí mu, aby našel strom mrtvých. Což se i stane, v něm jsou hlavy, které u mrtvol chyběly. Jezdec si je zde schovává, protože hledá tu svoji. A zrovna vyráží na další lov. Ukořistí hlavy dvou dospělých a jednoho dítěte, když se setká s Bromem. Dochází k prudké bitce, do které zasáhne i Crane. Přežije s těžkou ránou, ale vykřeše se z toho. Je o poznání chytřejší, totiž o svou minulost a o to, že bezhlavce někdo řídí. Někdo ze zdejších. Postupně odhaluje hlavní viníky. Jednoho z nich navštíví a ten vinu pod tlakem nalezených důkazů již nepopírá. Jen náhodou Crane nalézá pod svou postelí pentagram, což podle kluka McBethovic znamená uřknutí. Někdo se Cranea snaží uhranout. Ale kdo? Crane se setká s Katrin a ta zrovna půlí Cranovy důkazy proti svému otci. Ten přináší zprávu, že se oběsil muž, který se Craneovi přiznal. A když má být za něj mše, objevuje se zde opět bezhlavec. Ale za lidmi do kostela nesmí. Tak jen zabije jednoho z viníků a další se tlučou mezi sebou. Jezdec bez hlavy mizí v dáli, stejně jako Crane, který to zde vzdává. I kvůli zjištění, že to byla Katrin, která namalovala pentagram pod jeho postel. Až v kočáře zjistí, že je to symbol na ochranu milovaných osob a okamžitě se vrací zpět. Zde zasahuje do hry Van Tasselova manželka a rozhodně má co vysvětlovat. Opět vyjíždí bezhlavý jezdec, aby přijel k větrnému mlýnu a svedl zde jednu ze svých posledních bitev...

Na samém konci 18. století je newyorský policejní detektiv Ichabod Crane, mladý muž, který při své práci využívá všechny dostupné objevy moderní vědy a techniky, pověřen nelehkým úkolem. V zapadlém městečku Ospalá díra, místě jakoby odříznutém od okolního světa, má vyšetřit a odhalit pachatele série více než záhadných vražd. Místní lidé je jednoznačně přičítají legendárnímu bezhlavému jezdci a své přesvědčení opírají o fakt, že tělům mrtvých chyběly hlavy. Crane je k této obecně rozšířené hypotéze více než skeptiký. S pomocí Katriny Van Tasselové, dcery místního boháče a tedy i svrchovaného vládce, odhalí zcela nečekané souvislosti, jakých se zprvu ani nenadál.

Kultovní režisér Tim Burton (připomeňme filmy Ed Wood, Batman, Mars útočí ad.), milovník hororů, se inspiroval povídkou Washingtona Irvinga (zpracovanou filmaři již několikrát), aby klasickému hrůzostrašnému příběhu o tajemném jezdci bez hlavy dodal další - komediální - žánrový rozměr a znovu nás přesvědčil, že je skutečným mistrem svého oboru. V Ospalé díře, kterou tvůrce koncipoval jako osobní poctu velikánům filmového strachu 60. let, hlavní role vytvořili Johny Depp (Střihoruký Edward, Mrtvý muž ad.) a Christina Ricciová, známá z plátna jako jedna z povedených členů Addamsovy rodiny. Nejnovější titul režijní filmografie Tima Burtona byl ve třech kateghoriích nominován na prestižní Oscary.

V historickém hororu Ospalá díra prokazuje režisér Tim Burton opět brilantní filmové vidění a vyhraněný smysl pro atmosféru vyprávění. Scenárista Andrew Kevin Walker (autor scénáře thrilleru Sedm) pro něj adaptoval novelu klasika americké romantické literatury Washingtony Irvinga (1783-1859), jež je v USA povinnou školní četbou. (Na scénáři se také podílel v titulcích neuvedený Tom Stoppard.) Tvůrci pojednali předlohu v pochmurném tónu, s důrazem na tajemnost a krutost, avšak zčásti i s ironickým nadhledem. - Mladý konstábl Ichabod Crane, usilující o zavedení nových metod do policejní práce a spoléhající pouze na rozum, je v roce 1799 vyslán do vesnice Ospalá Díra, obývané převážně holandskými přistěhovalci, aby tu vyřešil sérii záhadných vražd. Ty má podle obyvatel na svědomí legendární Bezhlavý jezdec. Ichabod Crane na báchorky nevěří a předpokládá, že jde o spiknutí několika místních veličin. Když je však svědkem dalších vražd provedených děsivým jezdcem přímo před ním, a když pochopí, že se sám ocitá uprostřed divných kouzel, musí si přiznat, že existuji jevy, jež se nedají vysvětlit jen racionálně. - Pro styl filmu se Tim Burton inspiroval u německých expresionistů a v béčkových hororech firmy Hammer z padesátých let, v nichž hráli Christopher Lee či Vincenc Price; pracuje tak nejen s literární legendou, nýbrž i s legendou filmovou. Pro výtvarnou koncepci zase hledal inspiraci u holandských malířů a v tvorbě amerického umělce Alberta Pynkhama Rydera (1847-1917). Stvořil uzavřený temný svět vesnice, ochromené hrůzou a obklopené nepřátelskými lesy, v nichž je hrob Bezhlavého jezdce. - leSnímek, jenž vznikl převážně v londýnských ateliérech, je Burtonovým bravurním kouskem; možná mu však škodí až přílišná okázalost a nadbytečná drastičnost. - Podle Irvingova námětu vznikly kreslený film ze studia Walta Disneyho The Adventures of Ichabod and Mr. Toad (1949, Dobrodružství Ichaboda a pana Žabáka; r. James Algar, Jack Kinney, Clyde Geronimi) a TV snímek The Legend of Sleepy Hollow (TV-1980, Příběh z Ospalé kotliny; r. Henning Schellerup – TV).

Autor/Zdroj: Bartošek Tomáš/Filmový přehled

Ocenění: Cena Asociace losangeleských filmových kritiků za kameru, nominace na Oscare za kameru, výpravu a kostýmy
V historickém hororu Ospalá díra prokazuje Tim Burton opět brilantní filmové vidění a vyhraněný smysl pro atmosféru vyprávění. Tvůrci pojednali předlohu, jež je v USA povinnou školní četbou, v pochmurném tónu, s důrazem na tajemství a krutost, ovšem zčásti i s ironickým nadhledem. Pro styl filmu se režisér poučil u německých expresionistů a v béčkových amerických hororech z 50. let, pro výtvarnou koncepci zase hledal inspiraci u holandských mistrů.
Kino ART

Autor/Zdroj: /