Ovoce stromů rajských jíme

Téměř detektivní zápletka filmu, který vznikl po úspešném experimentu výtvarně originálních Sedmikrásek, je rámovaná starozákonným příběhem o prvotním hříchu a vyhnání člověka z ráje (úvod tvoří obrazově stylizované intro s citací z knihy Genesis v textu hymnického zpěvu). Ve významových analogiích je zašifrovaný smysl podobenství - úvaha nad schopností člověka snést pravdu. Mezi Evou (zjistí, že přitažlivý tajemný Robert je masový vrah) a Robertem (pochopí, že je prozrazený) se vytvoří pevné pouto oběti a vraha, jež osudově spojuje společné tajemství a vědomí poznané pravdy. Podobenství zachycuje tragický paradox lidského vztahu k pravdě: člověk je k jejímu poznání ustavičně hnán a odsouzen zároveň (pravda je světlo, i břemeno). Výrazný je podíl autora hudby Zd. Lišky, který do hudební partitury zakomponoval i hluky a zapsal melodickou linku dialogů. Při natáčení atypických exteriérů byl vyloučený horizont, postavy nevrhají stín, prostorový efekt je maximálně potlačen, resp. předimenzován objektivem s malou ohniskovou vzdáleností - vzniká tak dojem zvláštního uzavřeného prostředí. Práce s barvou má dramatickou funkci, tři barvy mají přesně definovaný význam - bílá (nevinnost, nevědomost), černá (nebezpečí, smrt) a červená (pravda, poznání) - pronikají do kostýmů a rekvizit postav podle jejich vztahu k pravdě v tom kterém okamžiku.

Kino AERO

POZOR SPOILER

V barevné kakofonii bloudí nahý pár. Koupou se spolu a ona pak jí jablko. Také se tu objevuje někdo další. Toho pak ona potká, když mu vrací ztracenou aktovku.

Pošťák přináší dopisy a žena se opět setkává s mužem s aktovkou. Pozoruje ho, jak se věnuje jiné dívce, která jej oslovuje jako Roberta. I jiné ženy o něj jeví zájem, je totiž sám a svobodný. Lidé zde jej znají. Jsou zde vlastně všichni „pacienti“. Jednou při společných hrátkách na bílém písku vypadne Robertovi z kapsy klíč, žena jej chce vrátit, ale nedaří se jí to. Proto vleze za zamčené dveře, kde najde nám již známou aktovku a v ní tiskárničku. Je v ní číslice šest s výraznou rýhou. Žena pak klíč pohodí na pláži, kde se čtou noviny o sériovém vrahovi. Je to již jeho šestá oběť, proto měla na čele razítkem šestku s rýhou. Robert je pak lapen manželem ženy u dveří, později ona u něj, jak bubnuje. A to je dobře, že je lapena, protože už už se na ni Robert chystal hodit smrtící smyčku. Následně přenášejí anděla, kterého Robert shodí dolů. Po společném stolování je žena opět s Robertem na výletě. A ona chce, aby ji Robert zabil. Robert souhlasí a zve ji večer na jedno místo, kam ona přijde. Za chvíli je poutána ke stromu...

Téma partnerské nevěry motivované „únavou materiálu“, zvědavostí a nudou patří ve vztahových tragikomediích Věry Chytilové k oblíbeným prvkům. V podobenství, volně navázaném na biblický příběh o Evě, Adamovi a hadovi-svůdci, se k němu autorka vrátila. Ovoce stromů rajských jíme (1969) je posledním snímkem, který režisérka realizovala ve „svobodných“ šedesátých letech. Vznikl v těsné tvůrčí spolupráci se scenáristkou a kostýmní výtvarnicí Ester Krumbachovou. Nevšední podobu vizuálně opulentnímu vyprávění vtiskl i další klíčový spolupracovník Chytilové – kameraman Jaroslav Kučera. Stejná sestava spolupracovala už na režisérčině předchozím snímku Sedmikrásky (1966). V následujícím opusu ovšem trojice autorů ještě zdůraznila silnou stylizaci příběhu, oscilujícího mezi podobenstvím, detektivkou a komedií mravů. Esej o pravdě, lži, přátelství a zradě se odehrává v přepychovém penzionu s velkou zahradou, izolovaném od všednodenní reality. Spolu s dalšími hosty tu tráví zahálčivý čas i manželský pár Eva a Josef. Znuděnou ženu zaujme tajemný svůdník Robert, zjistí však, že jde o sériového vraha žen. V ohrožení cynickým násilníkem dokáže Eva jednat a obhájí svůj život, po návratu k manželovi však pokračuje v konvenčním soužití… Divácky náročná, živelně filosofující a formálně experimentující hříčka nabízí nejrůznější způsoby čtení. U jejího zrodu stála rovněž touha vyjádřit se oklikou k nastupující normalizaci Československa. Snímek byl uveden v soutěži na MFF v Cannes, ani zde se mu však nedostalo kvůli jeho zašifrování pochopení a podpory. Hudební struktura vyprávění je zvýrazněna hudbou Zdeňka Lišky, podporují ji i silně stylizované herecké výkony Jitky Novákové, Karla Nováka a Jana Schmida, které režisérka společně přivedla na plátno z libereckého Studia Ypsilon. K příběhu Adama a Evy se Věra Chytilová nepříliš úspěšně vrátila v komedii Vyhnání z ráje (2001).

Zdroj: NFA

V luxusním penzionu se okázale nudí několik dvojic. Zvědavou Evu zaujme záhadný Robert natolik, že se pokusí vypátrat jeho tajemství: sama se má stát další obětí masového vraha žen…

Autor/Zdroj: Březina Václav/Lexikon českého filmu


Téměř detektivní zápletka filmuje rámována starozákonným příběhem o prvotním hříchu a vyhnání člověka z ráje. Ve významových analogiích je zašifrovaný smysl podobenství - úvaha nad schopností člověka snést pravdu. Mezi Evou (zjistí, že přitažlivý tajemný Robert je masový vrah) a Robertem (pochopí, že je prozrazen) se vytvoří pevné pouto oběti a vraha, jež osudově spojuje společné tajemství a vědomí poznané pravdy. Podobenství zachycuje tragický paradox lidského vztahu k pravdě: člověk je k jejímu poznání ustavičně hnán a odsouzen zároveň (pravda je světlo, i břemeno).
Kino ART

Autor/Zdroj: /