Pan Wolodyjowski

S tvorbou Henryka Sienkiewicze se Jerzy Hoffman setkal již ve velmi útlém věku. V roce 1940 byla jeho rodina kvůli ži­dovskému původu vyvezena na Sibiř a Hoffmanův otec, který za války působil jako lékař v Kosciuszkově divizi, pak zasílal malému Jerzymu z fronty romány Sienkiewiczowy velké trilogie. Nejprve to byl poslední díl - Pan Wołodyjowski, po kterém následovala prostřední Potopa. Titul Ohněm a mečem nakonec zabavila vo­jenská cenzura. Ve stejném pořadí - tedy v opačném, než v ja­kém byly romány napsány - později vznikají Hoffmanovy filmové adaptace.
Zájem o historický film deklaroval už během přijímacích zkoušek na lodžskou filmovou školu, nicméně první příležitost věnovat se tomuto žánru dostal až o mnoho let později. V 60. letech ho coby velkého milovníka Sienkiewicze oslovil Jerzy Lutowski, zda by společně nenapsali scénář televizního seriálu podle Pana Wołodyjowského. Hoffman se ale nadchnul pro my­šlenku natočit podle této předlohy celovečerní snímek, což se mu posléze podařilo prosadit. Nepříliš bohatá polská kinematografie do velkofilmu vložila na svou dobu neuvěřitelných 40 milionů zlotých a pro účely natáčení vzniklo množství obrovských ple­nérových dekorací a v řadě bitevních scén vystupovaly tisícovky statistů, oblečených do dobových kostýmů, které byly navrženy s důkladnou historickou věrností. Hoffman natočil dvouapůlho­dinovou spektakulární podívanou, jež se v sedmdesáti kopiích promítala po celém Polsku a stala se velkým kasovním trhákem, o čemž svědčí i desetimilionová návštěvnost.
Děj filmu je zasazen do druhé poloviny 17. století - ne­lehkého období rozdrobeného Polska, o které se přeli Rusové, Švédové a posléze i Turci. Ale i v nejednotném a oslabeném polském státě se našli hrdinové, kteří byli schopni bránit svou vlast i za cenu nasazení vlastního života. Právě takový je rytíř Michał Wołodyjowski, přezdívaný „první šavle Polska", kterého ztvárnil Tadeusz Łomnicki (důkladně se na roli připravoval, když více než půl roku trénoval jízdu na koni a téměř rok bral lekce šermu). Vzrůstem malý herec spíše než zdání hrdinství vzbuzuje svým donkichotským vzezřením úsměv. Jeho Michał je ovšem oddaný své zemi, kterou je ochoten bránit za každou cenu. Hoffman vykreslil historickou fresku se smyslem pro všední detail. V první části filmu věnuje pozornost zejména osobním peripetiím titulního hrdiny a zároveň barvitě líčí atmosféru života ve Varšavě a okolí. O to více pak ve druhé části, kdy Wołodyjowski se svou vy­volenou Baškou (neopomenutelná kreace Magdaleny Zawadzké) odjíždí do pohraniční pevnosti, aby chránil polské území před nájezdy Turků, vynikne nadčasové poselství filmu.
Pavla Bergmannová, LFŠ 2013

Historický film Pan Wolodyjowski je v pořadí třtetí film z trilogie Ohněm a mečem, ale byl natočen jako první. Režisér Jerzy Hoffman tak nevědomky předběhl George Lucase se svými Star Wars, kde začínal čtvrtou epizodou.
Děj se odehrává v Polsku, v druhé polovině 17. století. Sleduje několik postav, které z knižní předlohy známe, ale jelikož byl tento snímek natočen jako první, jsou pro nás nové. Hlavní postavou je Michal Jiří Wolodyjowski, slavný polský voják, který se po letech vojny oženil. Nevěsta záhy zemře a stárnoucí dragoun se uzavře do kláštera. Odtud ho dostanou jeho přátelé Pan Zagloba, starý mluvka a pijan a Kettling, angličan v polské službě.
Kettlingův dvorec se záhy stane svědkem několika milostných vzplanutí mezi panem Wolodyjovským a Kristou, Baškou a samotným Kettlingem. Spletitá cesta ke štěstí je pouze polovinou filmu.
Nakonec pan Wolodyjowski a Baška odjedou do pohraniční pevnosti, kde bojují proti tatarským nájezdníkům. Několik let válčení zapříčíní, že film nemá šťastný konec. Kettling i Wolodyjowski zahynou v troskách pevnosti, když ji odmítnou vydat tatarům.
Konec filmu je oslavou polské hrdosti a odvahy, která se ve filmu dosti projevuje. v dobrém.