Panenka z vltavské tůně [TV inscenace]

POZOR SPOILER!!!

Mladík Vítek maluje na porcelán. Matka je přísná a stále jej honí do práce, on však touží cestovat někam do dáli. Jednoho dne přijde nakoupit hezká dívka. Vítek se do ní okamžitě zamiluje. Netuší, že je to vodnická dcerka Bělička. Do této vodnické rodiny přijíždí na návštěvu Žanda Frída. Ta fíglem dostane Běličku na tancovačku. Zde je ovšem viděna otcem a ten ji vtáhne do vody. Vítek pro ni skočí a končí na dně Vltavy. Nakonec končí on i Bělička v dřevěných klecích. Jenže je odnese velká voda. Běličku ne moc daleko, jen na břeh na místo kde tančila s Vítkem. Zato Vítek končí v daleké cizině. Zde musí pracovat, než se pozná s podvodníkem, který jej pošle na loď plující kolem světa. Teprve na této lodi jej nalezne Bělička společně se Žandou. A může být svatba.

Když se do sebe zamilují pohledný mládenec a vodníkova dcera, můžeme čekat, že jejich láska nebude mít na růžích ustláno. A přesně to se stalo mladému hrnčíři Vítkovi (Oldřich Vízner) a spanilé Běličce (Jarmila Švehlová). Hlavně pantáta vodník (Ota Šimánek) nebyl zprvu z nápadníka nadšený a dal mu to pocítit. Ale co by to bylo za lásku, kdyby nepřestála nějakou tu zkoušku a pár útrap... A hlavně tu je i rázná Běliččina tetička Žanda Frýda (Míla Myslíková),která má pro mladou lásku velké pochopení.

Široké a hluboké jsou vltavské tůně. Kolik tajemství skrývají, vědí jen ti, kteří tu žijí. Ale touha, dokud se z ní nestane skutečnost, je veliká. Stříbrná stuha Vltavy opouští známé břehy, a tam, kde mizí za obzorem, jsou dálky. Neznámé, vábivé cizí břehy. Riviéra s vůní oranží, nepoddajné modrozelené moře, bílé lodě, velká města…

Vítek se denně dívá z přívozu na řeku a touží vydat se s ní na dalekou cestu. Hrnčířský krámek matčin ho už omrzel. Všechno tu zná, všechno je stejné. Všechno? I ta bílá, něžná, krásná dívenka, která jako by vystupovala z vltavské tůně? Vítek se bezmezně zamiluje. Kousek té neznámé dálky přišel až k němu v podobě Běličky. A hned jsou sny o cestách ty tam. Jediným velikým bílým snem je teď pro Vítka láska. Ale kdo je Bělička? Odkud se tu vzala? Přišla z podvodní říše vodníka Andrejse, svého tatínka. V pohádkách bývají vodníci zlí, ale tenhle Andrejs z vltavské tůně je v podstatě dobrák. Místo dušiček pěstuje v hrnečkách zlaté rybky a semínka leknínů. Nic mu neleží na srdci tolik, jako čistota a krása Vltavy. S Běličkou má ovšem starosti. Holka je pořád na břehu a jako by ji něco trápilo. Našel ji ženicha – vodníka Cachtu od trojského mostu. Cachta sice trochu šmajdá, ale co na tom – pořádného vodníka aby dnes lupou hledali. Bělička ne a ne se vdát. Tentokrát na svatbu přijela i tetička Žanda Frýda, pozoruhodná padesátnice majestátního zjevu. Zdá se však, že ona je proti němu. A dokonce snad osnuje plány, jak Běličce dopomoci na břeh. To už je moc a Andrejs musí zasáhnout…

O tom, co bylo dál, jak se Vítek dostal do podvodního zajetí a potom do světa a jak to všechno dopadlo, vypráví nová televizní pohádka Květy Kuršové Panenka z vltavské tůně. V hezkém poetickém příběhu o lásce a poznání nechybějí ani písničky, vtip a ponaučení. Vedle Vítka, Běličky a chytré tetičky Frýdy se seznámíme i s moudrým převozníkem, hodnou pracovitou Vítkovou mámou a také s těmi, jejichž lstivost, sobectví a honba za mamonem poučí Vítka o tom, kde hledat své pravé místo – kde je jeho břeh.

Pohádky bývají určeny dětem, ale jejich moudrost a poezie často okouzlí i ty, kteří dětským snům a hrám dávno odrostli. Zvláště pak, přicházejí-li do našich domovů v pravou chvíli. A panenka z vltavské tůně je dárkem hlavní redakce vysílání pro děti a mládež pod letošní vánoční stromek. Natočila ji režisérka Věra Jordánová s hlavním kameramanem Františkem Němcem ve studiu na Kavčích horách. Postavy pohádkových hrdinů ztělesnili herci Jarmila Švehlová, Oldřich Vízner, Oto Šimánek, Míla Myslíková, Věra Koktová, Josef Bek a další.

WAGNEROVÁ, Eva. Panenka z vltavské tůně. Květy. 1976, č. 41, s. 46 – 47.