Panna

Majitel hotelu (Saša Rašilov), a údajně nevýnosného uhelného dolu, chce provdat svou dceru Kláru (Věra Ferbasová) jednomu ze dvou starších uchazečů o ruku - bankéře a stavitele, kteří by mu pomohli z velmi tísnivých dluhů. Jeho dcera se ale rozhodla jinak, zamilovala se do číšníka (Jiří Vondrovič). Klára odmítá především příkazy své matky (Antonie Nedošinská), a ze vzdoru ujede autem, aby se uklidnila. Svou nepozorností ale zaviní havárii se sympatickým ženským lékařem, se kterým chodí její sestřenka,(Božena Šustrová), a když se vrátí domů velice zmateně vysvětluje situaci, takže si matka, otec i sestřenka myslí, že Klára čeká dítě. Ta je alespoň na chvíli v tomto omylu ponechá, a zatím její číšník (bratr komisaře policie, který soukromě na jeho přání pátrá po ukradených věcech v pokoji bankéře), přijde i na to, že Klářiny doly jsou velmi výnosné, a bankéř se chtěl sňatkem s ní nesmírně obohatit.
Klára však při zásnubní hostině řekne, že má ráda jen Prokopa (číšník) její sestřenka zase představí překvapené tetě i strýčkovi snoubence gynekologa Hlaváčka, a dcera architekta-stavitele Krocíka Milena (Sylva Langová), která přijela za svým otcem svého snoubence policejního komisaře Čermáka (Raoul Schránil).Vyjde najevo nejen to, že bankéř Jonát je podvodník a zloděj, který je vzápětí odvezen do vězení. Stavitel Krocík (Jiří Steimar) se usmíří se svou ženou (Marie Rosůlková), ale také to, že Klára žádné dítě nečeká, ale dává si před rodiči slovo s Prokopem, ze kterého se vyklube důlní inženýr, a jako dar k zásnubám dostanou od sestřenky Slávky kočárek pro miminko.

MHCB

"Panna." V této české veselohře natočené podle námětu dramatika Františka Zavřela, nejsou zápletky nikterak složité. Tři milenecké páry jsou od počátku zřetelně předurčeny, že se za sebe dostanou, a cesta k tomu je spojena s překážkami poměrně nejtěžšími pro dceru manželů Piskořových, majitelů penzionů, ovšem zadlužených.

Není tedy divu, že matka by proto ráda našla zámožného ženicha pro dceru Kláru, nejprve ve starším rozvedeném architektovi, jehož by však jeho dcera ráda usmířila s matkou, a pak v prohnaném bankéři. Ale Klárka, na prostředí, v němž žije podivuhodně naivní - tak ji také představuje Věra Ferbasová - se zakouká do sklepníka, o němž samozřejmě diváci vědí, že je to vlastně horní inženýr. Klárka se vnucovaným ženichům úspěšně brání a nakonec se sama uvede v trapné podezření. A tam vlastně, dost pozdě pro rozvoj děje, teprve začíná veselohra v konversaci okolo této situace, pro mladou dívku jistě choulostivé. Satirické šlehy, snad zamýšlené, zde zasviští do prázdna, protože zde není důvod k satiře, jedině, že by snad bylo jejim předmětem shánění ženichů., jak se provádí v podání Antonie Nedošínské Klárčiny matky.

Partnerem Ferbasové zde byl poněkud nevýrazný Jiří Vondrovič, ve dvou dívčích rolích Božena Šustrová a Sylva Langová. "Panna" byla veselohra rozvíjející se převážně v interiérech, nekladla na režiséra Františka Čápa velkých nároků. Pěkné zde bylo zastoupení kamery Karla Degla.

Malý venkovský zámeček proměnili zchudlí majitelé, manželé Piskořovi, v útulný penzion. Rádi by své vzorně vychované dceři Kláře zajistili bezstarostnou budoucnost, nejlépe sňatkem s bohatým ženichem. Vybraným nápadníkem je nejprve postarší architekt Kacík, později bankéř Jonát. Klára však nechce ani jednoho, ani druhého, miluje totiž číšníka Prokopa...
Mezi českými filmaři čtyřicátých let zaujímal významné místo kultivovaný režisér František Čáp. Po komerčním neúspěchu Ohnivého léta, které však bylo vysoce hodnoceno kritikou, se v roce 1940 rozhodl natočit divácky úspěšný film. Podle divadelní hry Františka Zavřela Panna, která se hrála dokonce na jevišti Národního divadla, natočil stejnojmennou lidovou veselohru s oblíbenými komediálními herci v hlavních rolích. Starostlivou maminku tradičně hrála Antonie Nedošinská, jejím partnerem byl překvapivě Saša Rašilov. Ve filmu se můžeme setkat také s mladou Marií Rosůlkovou a Sylvou Langovou a také s písničkou "Proč není žádnou záhadou", kterou zpívá Inka Zemánková za doprovodu Orchestru R. A. Dvorského. Panna měla úspěch a dokonce získala jednu z cen na zlínských Filmových žních v roce 1940.
Z tiskových informací ČT

Kolem dívky na vdávání se točí hned několik vysoce postavených nápadníků, její srdce si však už vybralo…
Klára Piskořová to nemá na světě lehké. Zadlužená matka ji nutí do sňatku s bohatým starším mužem, jenže dívka miluje někoho jiného. Navíc o ni projevuje zájem další obstarožní pán, jenž o sobě tvrdí, že je bankéř, a jeho pohnutky jsou na víle vzdálené čistým citům. Dostal totiž zálusk na údajně bezcenné pozemky, které Kláře patří. Rodiče na dceru naléhají, aby se konečně rozhodla mezi dvěma úctyhodnými nápadníky, její srdce ale hovoří jasně…

Autor/Zdroj: Popis televizní program