Pasiáns [TV inscenace]

"Není přece důležité co chcete, ale co   můžete. Tak je to." Tyhle slova z úst   Rudolfa Hrušínského pěkně zamrazí po těle.   Trezorovka jak vyšitá! Na premiéru si musela   počkat až do roku 1990. Stejný případ jako u   filmu Den sedmý osmá noc, kdy divák neví, v   jaké časové rovině a kde se příběh   odehrává. Všude je jen cítit zlověstné   povětří, nejistota a strach. Strach z čehosi   neuchopitelného, avšak všudypřítomného.   Podobenství, které má svoji podstatu v tom, kdy   nás okupovala vojska Varšavské smlouvy.   Skupinka šesti mužů a jedné ženy uvíznou   kdesi v podzemí, kde najednou nemohou najít   dveře k východu. Situace se začne vyhrocovat,   když jednotlivé postavy začnou panikařit a   dojde i k podivným úmrtím. Je to občas   šílené psycho, kdy absurdní situace neberou   konce a vyhrocené scény pěkně tlačí na pilu.   Do toho je zlověstně umístěná hudba Jarmila   Burghausera, která atmosféru ladí k až   hororovým pasážím. Rudolf Hrušínský v roli   průvodce, posléze diktátora, by mohl klidně   hrát šílené psychopaty, už nejednou se   osvědčil, třeba v o rok starším Spalovači   mrtvol. Další členové skupinky jsou precizně   obsazeny : Eduard Cupák, Ladislav Mrkvička,   Ladislav boháč, Josef Abrhám, František   Řehák a v ženské roli dechberoucí Jana   Brejchová. Nemám slov, tohle jsou snímky,   které by nikdy nemohly vzniknout, nebýt srpna   osmašedesátého roku. Režisér Jan Matějovský   si ke spolupráci přizval kameramana Juraje   Šajmoviče, který podobně jako u další   Matějovského trezorovky z roku 1970 Podezření,   dokázal s kamerou čarovat a uhrančivě snímat   jednotlivé obličeje a oči všech   zúčastněných a různými nájezdy zpestřovat   a budovat napětí. Nutno dodat, že velkou   zásluhu na kvalitě filmu má také scénář   Jiřího Hubače. MILUJU TYHLE BIJÁKY!!!!!!!

Tak tohle bylo tak chytré, že jsem to   nepochopil. Se mnou zcela jistě více lidí, ale   nepřiznají si to. A před ostatními ze sebe   přece nebudou dělat blba, že jo.