Obsah filmu Písně by neměly umírat
POZOR SPOILER
Josef Navrátil, uměleckým jménem Ratili je nemocen. Lékař říká, že bude vše v pořádku. Totéž říká Josef své ženě Marii. Venku stojí lidé a zpívají jeho píseň…
Vracíme se zpět do Prahy do roku 1874. Josef je zde sboristou a Bedřich Smetana mu říká, že už pro něj nemůže více udělat. On totiž zde končí a jeho nástupce, nový ředitel Prozatímního a později i Národního divadla Jan Nepomuk Maýr nemá Josefa v oblibě.
Jednou pro Josefa přichází do hospody jeho bratr Václav a odveze jej do Teplic, aby si zazpíval s italskou pěvkyní Enriche Masacciovou. A že je dobrý, dokazuje její chování. Ihned telegrafuje do Finska.
Josef u...
Josef Navrátil, uměleckým jménem Ratili je nemocen. Lékař říká, že bude vše v pořádku. Totéž říká Josef své ženě Marii. Venku stojí lidé a zpívají jeho píseň…
Vracíme se zpět do Prahy do roku 1874. Josef je zde sboristou a Bedřich Smetana mu říká, že už pro něj nemůže více udělat. On totiž zde končí a jeho nástupce, nový ředitel Prozatímního a později i Národního divadla Jan Nepomuk Maýr nemá Josefa v oblibě.
Jednou pro Josefa přichází do hospody jeho bratr Václav a odveze jej do Teplic, aby si zazpíval s italskou pěvkyní Enriche Masacciovou. A že je dobrý, dokazuje její chování. Ihned telegrafuje do Finska.
Josef u nového ředitele neuspěje. Ale přichází za ním finský impresário Kaarlo Bergboom (Luděk Kopřiva) a nabízí místo ve Finsku za 4 000 finských marek. Což je skutečně hodně.
A tak se Josef i s manželkou ocitá ve Finsku, kde je i Masacciová. Ta se k němu chová před Marií, jako by jí patřil. Tu si pak pozve impresário a hlásí, že divadlo je na dně. A chce, aby to Marie sdělila svému muži. Ta se obává, aby Josef neodjel s Masacciovou do Berlína, ale on volí hodně odlišný směr a míří do Ruska. Tak se tam ocitá a jednoho dne je vítán na hranicích Gruzie.
Zde poznává spoustu zajímavých lidí, například je to zpěvák a folklorista Filiomon Koridze. Doprovázen všude novinářem Tumanovem se Josef zamiluje se od gruzínské hudby.
Jsme opět v Praze, a to 11. června 1881, kde se právě otevírá Národní divadlo Smetanovou Libuší.
Když je pak Josef jinde, dozvídá se o jeho požáru. Hodně to s ním zacloumá. Masacciovou rozčiluje, že Josef přijal pohostinské vystoupení v Praze. Toho zde vítá již jeho skoro dospělý syn.
Josef se opět ocitá u ředitele a ani tentokrát není přijat. Proto se rozhoduje jet do Tiflisu. Rodinu zatím zase nechává v Praze.
Za hranicemi se zasazuje o založení pěveckého sboru, ale ukáže se, že sehnat povolení je nadlidský úkol. Josef odchází zklamán i od samotného knížete Eristova. Ale pak je v novinách článek, že to je právě on, kdo přispívá první finanční částkou, aby mohl sbor fungovat a vystupovat.
A tak je založen první gruzínský sbor a blíží se den prvního koncertu… < Zobrazit méně
Autor: Pitryx, zobrazit všechny obsahy (2)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 1 / 10
Přidáno: 15.3.2020
Už název mne varoval naprosto dostatečně, ale já chtěl tolik vidět Luďka Kopřivu v jiné roli. No, moc ho tam nebylo, ale což. Bohužel jsem naprostý hudební analfabet, takže jediné, co mne občas trochu zaujalo byla příroda v Gruzii. Ale jinak to pro mne, jako hudebního ignoranta bylo utrpení přečkat to celé až dokonce. Ani mužské sbory, na které jsem se docela těšil nezaujaly, a tak u mne film naprosto propadl.
