Planeta opic

V daleké budoucnosti dojde k vesmírné nehodě, která vrhne mladého astronauta, kapitána Leona Davidsona, dopředu v čase a donutí ho přistát na neznámé planetě. Jaké je Leonovo překvapení, když zjistí, že planetu obývají divoši nemálo podobní lidem. Záhy ale objeví, že vše na planetě řídí opice. Pokud chce přežít, musí o svůj život bojovat. A musí se také s opicemi pokusit navázat kontakt. Většina zvířat ho však považuje za méněcenného tvora, který patří do klece. Pokud se chce vrátit do své doby, musí prokázat inteligenci, vůli a touhu po životě...

V roce 2029 provádí vesmírná loď Oberon v kosmu pokusy. Během jednoho z nich vyšle ve vesmírném člunu do elektromagnetické bouře vycvičeného šimpanze Perikla. Perikles však s lodí ztratí spojení a kapitán Leo Davidson se rozhodne v dalším člunu Perikla hledat. V bouři se však přenese do daleké budoucnosti, ztratí s Oberonem spojení a ztroskotá na neznámé planetě.

Brzy zjistí, že planeta je obývána polidštěnými opicemi, které si jako otroky drží lidi. Lidské klany se před opicemi skrývají v hlubokých lesích a opičí vojáci je loví. Při jednom opičím zátahu je Leo spolu s dalšími lidmi zajat a umístěn do klecí. Pozná tu nesmiřitelného generála gorilí armády Thadea i šimpanzí aktivistku Ari, dceru senátora Nada, která lidi brání. Generál Thade by moc rád Ari získal. Ari si vyprosí, aby si Lea mohla vzít do svého domu. Leovi se zanedlouho s dalšími lidmi podaří z domu utéct a putují na místo, kde ztroskotal. Jenže armáda se vydá v jejich stopách a lidé jsou brzy obklíčeni. Najde je však Ari a Leo ji požádá, aby jim pomohla k útěku. Ari spolu s bývalým opičím generálem Tivalem, kterého sesadil Thade, se s lidmi dávají na útěk. Leo najde svůj potopený člun a podle přístroje zjistí, že vesmírná loď Oberon je někde poblíž...

Když senátor Nado vyhlásí stanné právo, generál Thade se stane neomezeným vůdcem a zmobilizuje celou armádu. Chce lidi na planetě vyhladit. Thade jde za svým umírajícím otcem, který mu svěří tajemství, které se na opičí planetě traduje z generace na generaci: v minulosti byly opice otroky a lidé jejich pány. Ukáže Thadeovi prastarou relikvii – lidskou zbraň a – zdůrazní, že lidská genialita jde ruku v ruce s krutostí. Leo se nesmí dostat do Zakázané zóny k posvátnému chrámu, kde je ukryto tajemství opičího světa, na jehož začátku byl bůh Samos...

Zdroj: FTV Prima

Vyzkumna vesmirna stanice se dostane do casoprostorove boure. Astronaut Leo Davidson ztroskota na podivne planete, kde se opice staly dominantnim zivocisnym druhem a clovek je povazovan za pouhe zvire. Kratce po svem ztroskotani je inteligentnimi opicemi lapen a predan opicimu obchodnikovi se zviraty, kde se postupne seznamuje s pokrivenym spolecenskym systemem opici planety. Stoji tak pred nelehkym ukolem najit cestu zpet do normalni lidske civilizace. Coz nebude snadne, nebo? cestu mu krizi militantni opici general, jehoz rod ukryva velke tajemstvi spjate s dominantni ulohou opic na teto podivne planete.

Autor/Zdroj: /DVD


Seznamte se s těmi divnými opičími obyvateli. Žijí na své vlastní planetě a jejich představa o jejím řízení je velice krutá. Jsou lačni boje a chtějí ovládat. Je tu třeba Attar, velká, brutální gorila - militantní surovec. Pak je to generál Thade, jehož hitlerovské způsoby nahánějí strach, žije tu i divoký Krull, ale naštěstí i půvabná a mírumilovná šimpanzice Ari a legrační Limbo. A na tuto prazvláštní planetu se zřítí se svou lodí člověk. Kapitán Leo Davidson se při jedné z akcí dostane do elektromagnetické bouře, přesune se do budoucnosti a na planetu opic. Stane se okamžitě jejich vězněm. Poznává další zajaté lidi, se kterými opice zacházejí jako se svými otroky. Celá tyranizovaná skupina hledá způsob, jak lidoopy přelstít a utéci?

Autor/Zdroj: /mraveniště

Třiatřicet let po dnes už klasické sci fi Planeta opic, inspirované románem francouzského spisovatele Pierrea Boullea (1912-1994), přichází do kin stejnojmenný remake. Jméno renomovaného hollywoodského režiséra Tima Burtona však naznačuje, že nejde jen o zmodernizovanou repliku originálu. Podobně jako v případě snímku režiséra Franklina J. Schaffrrera z roku 1967 se scenáristický tým románem inspiroval jen volně. Zachovává ovšem situaci pozemského astronauta, který se ocitá na neznámé planetě obývané inteligentní opičí civilizací. Lidský druh tu zastává podřízené postavení bezduchých zvířat. Tajemství tohoto podivného uspořádání objevuje hrdina v zakázané zóně. Předloze i oběma adaptacím je společná razantní pointa vyprávění. - Kapitán pozemské kosmické lodi Oberon, Leo Davidson, se vinou elektromagnetické bouře stává trosečníkem v čase i prostoru. Nouzově přistává na neznámé planetě. Spolu se skupinou místních primitivních obyvatel je uvězněn ve městě inteligentních opic. S pomocí opičí ochránkyně lidských práv Ari se mu však podaří uprchnout. Jeho cílen: je vrátit se na Oberon. V zakázané zóně však nachází trosky lodi, jež zde kdysi v časové smyčce ztroskotala. Pochopi, že minulost a budoucnost obou druhů jsou úzce a děsivě propojeny. Vysněnou svobodu si musí vybojovat v čele lidského vojska v bitvě s militantním opičím generálem Thadem, který touží převzít moc v opičím státě a vyhladit nenáviděné člověčí plemeno. - Nová verze je obohacena o satirickou rovinu, líčící společenské zřízení, kulturu, všednodenní zvyky a náboženství opičí civilizace. Burtonův film však lidské a opičí role „ neprohazuje": oběma druhům je společná dobyvačnost a arogantní pýcha, která u jedinců Thadeova typu nabývá destruktivních rozměrů. I když závěr filmu nabízí scény smíření a možné koexistence obou společenství, návrat k „nevinným " kořenům není možný. Ironické pojetí dějin, pohybujících se v kruhu navzdory nejrůznějším spasitelům a novátorům, ostatně najdeme i v předchozích Burtonových filmech. Ani tentokrát filmař neskrývá své sympatie k ne-lidskému druhu (včetně náznaku „nemožné " love story mezi Leem a Ari). Vůbec poprvé však podrobněji zkoumá strukturu „ jiné " společnosti, jež se však v tom nejhorším smutně „ opičí " po té lidské. Ambicioznímu nápadu ubírá na působivosti málo logické zacházeni s motivem cestování v čase. - Důležitou roli v Planetě opic hraje samozřejmě výtvarná složka: Rick Baker se problému opičích masek zhostil stejně precizně jako kdysi John Chambers, který za ně získal zvláštního Oscara. Zajímavostí jsou charaktery, rozlišené v rámci opičích druhů (jemná „šimpanzí " Ari, „orangutaní " kšeftař Limbo, „šimpanzí " bojovník Thade...) a ztvárněné vesměs známými herci, jejichž tváře ovšem pod maskami nejsou vůbec vidět. - Odkazem na originální film je i obsazení původního hlavního představitele Charltona Hestorta do roličky Thadeova umírajícího otce. - Upozorňujeme, že úspěch původního filmového zpracování vedl k natočení dalších čtyř dílů (uvedených u nás na videu a v TV) a dvou TV seriálů, hraného The Planet of the Apes (1974) a animovanéito Beyond the Planet of the Apes (1975-76).
Alena Prokopová Filmový přehled 2001/9/21,

Autor/Zdroj: Prokopová Alena/Filmový přehled

Seznamte se s těmi divnými opičími obyvateli. Žijí na své vlastní planetě a jejich představa o jejím řízení je velice krutá. Jsou lačni boje a chtějí ovládat. Je tu třeba Attar (Michael Clarke Duncan) - velká, brutální gorila - militantní surovec. Pak je to generál Thade (Tim Roth), jehož hitlerovské způsoby nahánějí strach, žije tu i divoký Krull (Cary-Hiroyuki Tagawa), ale naštěstí i půvabná a mírumilovná šimpanzice Ari (Helena Bonham Carter) a legrační Limbo(Paul Giamatti).

A na tuto prazvláštní planetu se zřítí se svou lodí člověk. Kapitán Leo Davidson (Mark Wahlberg) se při jedné z akcí dostane do elektromagnetické bouře, přesune se do budoucnosti a na planetu opic. Stane se okamžitě jejich vězněm. Poznává další zajaté lidi, se kterými opice zacházejí jako se svými otroky. Celá tyranizovaná skupina hledá způsob, jak lidoopy přelstít a utéci.

Po více než třiceti letech se tentokrát režisér Tim Burton (např. Ospalá díra, Ed Wood, Batman) rozhodl pozvat diváky znovu na Planetu opic. Klíčovým prvkem Burtonovy představy o jiném světě, kde se lidoopi snaží ovládnou své lidské zajatce, se kromě literární předlohy Pierra Boulla (Most přes řeku Kwai), stalo maskérské mistrovství Ricka Bakera, oceněného mnoha cenami (byl dvakrát nominován na Oscara). "Chtěl jsem, aby každá postava byla jiná", říká Baker. Stálo to mnoho hodin obtížné práce, než byly všechny jedinečné efekty zpracovány. "Herci vstávali brzy ráno, kolem třetí hodiny, aby po 3 - 4 hodinách maskérské práce byli připraveni na natáčení."
Tvůrci tak znovu do kin přinášejí zábavu a napětí a kladou i znepokojivé otázky, týkající se rasismu, hodnoty člověka, tolerance a síle moci.
Filmový příběh přichází do kin jako podívaná, ve které také nechybí humor a dobrodružství, a po jeho shlédnutí si nemůžeme nepoložit otázku: A po kom se ty opice opičí?

V hlavních rolích: Mark Wahlberg (Dokonalá bouře, Tři králové), Tim Roth (Všichni říkají: Miluji tě, Čtyři pokoje), Helena Bonham Carterová (Klub rváčů, Mocná Afrodité), Michael Clarke Duncan (Zelená míle, Armageddon).
Zbývá ještě dodat, že vloni byla vydána také kniha se stejnojmenným názvem.