Po strništi bos

Film je sice o fousek slabší než Obecná   škola, které dějově předchází, ale čiší   z něj stejná poetika a lidskost. Je to takové   milé pokoukání o životě v těžkých časech,   kdy to neměli lehké dospělí ani děti.

Střípky ve vzpomínkách malého kluka na   dětství v období okupace odpovídají mé   představě. Kdo postrádá souvislý děj, je   zklamaný stejně jako kdo ve válečných letech   čeká odboj na každém kroku. Na malém městě   byl život stejný, pokud nebyla v místě   posádka nebo nemocnice jako v tomto případě.   Svěrákové opět uplatnili cit a smysl pro   napínavé vyprávění. Není nutno asi zmiňovat   perfektní výpravu a také skvělé herecké   výkony ve vedlejších rolích Jana Třísky,   Zdeňka Svěráka nebo Petry Špalkové.

Jsou příběhy, které si autor vymyslí od   stolu, a jsou příběhy, které vymýšlí sám   život a které se z hlavy vymyslet nedají. Jsem   rád, že máme v Česku režiséra, který umí   točit dokonalým způsobem a dávat divákovi tu   jedinečnou filmovou iluzi zažít ten příběh   také.

Po strništi bos asi nebude tím filmem, který by   měl Oscarovi za Kolju zajistit bratříčka. Ani   po technické stránce totiž není úplně   nejpovedenější. Střih jest víceméně   rutinní a kamera sice vytváří nádherné   obrázky (jaké ještě více odvádějí   pozornost od souvislé dějové linie), nicméně   občas se pohybují snad až na hranici kýče.   Ale pořád se nejedná o důvod, proč film hned   zatracovat. Nemůže být pochyb, že Jan Svěrák   to takhle natočit chtěl, takže se záměr   podařilo realizovat. Pravdou zůstává, že   kdyby se pracovalo s rozpočtem o cca deset   milionů vyšším, mohlo vzniknout   působivější dílo. I tak na něj určitě   přijdou početné zástupy diváků a divaček. A   kdo ví, třeba se pak skutečně ten Edův   kříž (čepice) dostane zpět do módy.

Což o to Svěráci tam vidět jsou, ale proč   musí být tolik protiněmecké a   protinacistické. Není voda na mlýn komunistům   a jejich přisluhovačům a pohrobkům?

Eda Souček už podruhé není tak vtipný klouček...
Hezká výprava a co se týče kostýmů a   technické stránky, dobrý standart, ale dějově   zklamání. Na válečné období, žádné   napětí nebo větší drama, dialogy divné,   vtipy málo fungující, nuda a nezajímavé   dění na plátně, moc jsem chtěl dát aspoň   80%, Obecná škola (1991) je výborná! Ale tohle   pokračování po letech moc nevyšlo, alespoň u   mně ne.

Po Platfusu a Kukim už si dávám na   nevyzpytatelného Zdeňka Svěráka pozor. Tohle   byla ta příjemnější stránka. I když...   Zveřejnit, že můj egoistický, nafoukaný,   protivný děda v kartách prohrál dům a koně,   že za to viní jiné, že neuzná chybu ... dost   odvážnej počin. Taky se mi líbilo, že si tu   nehráli na umělou spisovnou češtinu, že se tu   mluvilo skutečným jazykem. Po zhlédnutí   zůstal zvláštní pocit.

Bez nosného děje... vždyť ono to děj má.   Takhle se prostě normálně žije! Vylézají   kostlivci ze skříní, myšleno rodinná   tajemství, umře babička, parta kluků   prožívá svá malá dramata... takhle to prostě   malý kluk může vidět. Jako předvoj Obecné   školy to odpovídá, rodiče přesní i v   mladším vydání, malý Eda také bez chyby a   musím souhlasit, že poslouchat před ním   Londýn je opravdu o ústa. Scéna s pejskem od   souseda toho byla jen důkazem a pro mě hodně   ošklivým. Je to taková Svěrákovská   nostalgie, člověk se na stáří vrací do   dětství, která si plyne a tak nějak normálně   doplyne k výraznější Obecné škole.

Krásný film
pro mě nádherný
film, který nechci srovnávat   s Obecnou školou, dávám 10 ⭐️. je to   laskavá ukázka skutečného života v nelehké   době včetně ukázky lidských charakterů. Film   bude patřit mezi mé oblíbené.

Film bez nosného děje nebyl zase tak špatný,   jak někteří diváci komentují, jenom je tak   delší o 15 minut, mít ty nůžky, věděl bych   kde stříhat. Ve filmu jsou motivy, které jsou   okopírované z jiných filmů, dva nejmenovaní   herci byli trapní až to bolí. Kdyby režisér   nespěchal s uvedením a trochu dopracoval, mohlo   jít o super film. Přesto chci pochválit bez   výhrad dětského představitele Lojzu Gréce. A   pokud u Součků poslouchali rádio z Londýna se   školákem, byl to velký risk...