Prázdniny v oblacích

Vzpomínám na knihu Bohumila Říhy, kterou jsem   si četl před spaním. O letadélku Káněti.   Knihu mám dodnes zřejmě někde v dílně   založenou mezi knihami A.Dumase, K.Maye,   J.Foglara, mezi dobrodužnými dětskými knihami.   Film je docela věrným přepisem dětské knihy.   A není to špatně zpracované. Dobré herecké   obsazení, i dětských rolích.

Proč upadl tento film v naprosté zapomnění?
Nerada přidávám komentáře k filmům, které   jsem neviděla. Nemohu tudíž udělita ani   bodové hodnocení. Můj komentář chápejte   spíš jako lítost nad tím, že má generace   třicátníků doposud neměla možnost tento film   pro děti vidět. Jako by jej kamsi neznámo   odvál čas. Milovala jsem knižní předlohu O   letadélku Káněti. Příběhy dětí z   "Pekel", jejich pejska Kociánka,   sympatického mladého pilota a Hejduka a hlavně   roztomile se zlobícího dědečka Kozelky mi   učarovávaly a i dnes se k nim alespoň na   papíře ve chvílích nostalgie ráda vracím.   Proto bych tedy ráda viděla, jaké je filmové   zpracování tohoto oblíbeného příběhu.   Zvláště pak i kvůli představitelce Anežky,   Zuzance Ondrouchové, jejíž herectví znám již   z jejícho dospělého (a bohužel tak hrozně   krátkého) období. V pouhých 28 letech podlehla   zákeřné nemoci a český film tak přišel o   charismatickou a velmi talentovanou tvář. V   neposlední řadě bych určitě ráda viděla   také dědečka Kozelku v podání našeho   výborného herce Stanislava Neumanna, který ve   své roli byl jistě vynikající. Vyslovuji tedy   velké přání jednou film vidět a třeba se mi   to i splní, co myslíte? Musím doufat.