Příběh dušičkový [TV film]

Pan režisér František Filip je doma spíše na   obrazovce než na stříbrném plátně. I tenhle   film je točený spíš televizním než filmovým   stylem. Ale kdo umí, ten umí a tak se narodil   pěkný filmeček, který není komediální   řachandou u níž se smíchy překrvuje slezina,   ale poeticky úsměvným příběhem působícím   na divákovu dušičku jako hojivý balzám.   Chvílemi až lyrickou atmosféru citlivě   okořeňuje svým skvělým výkonem představitel   hlavní role mistr Jan Pivec. A vše je stylově   naprosto čisté a VELMI vkusné!

Ježišmarjááá...
Jedinečný slovní i mimický projev pana Pivce a   kouzelně ztvárněné prostředí staré Prahy   jsou hlavním nosným pilířem této roztomilé   komedie z pera Ignáta Herrmanna. No, řekněte   sami - co si měl nešťastný pan Konopka   počít, když muž bez ženy je jako bezmocné   dítě... a navíc to bylo jenom v kuchyni na   divanu??? Krásná a milá vzpomínka na všechny   ty nezapomenutelné umělce, kteří už s tu s   námi nejsou, ale přesto k nám tímto filmem i   mnoha dalšími svými díly stále promlouvají.

Vůbec nechápu, jak mi tato perla mohla utéct.   Ty hrátky s češtinou a Pivcovo:   "Ježišmarjá", mne dokázaly   připoutat k obrazovce a přiznám se, že jeho   záletné ženě jsem teda vůbec nefandila.   Ještě, aby jí platil, když on přece jen   dodržoval zdravý odstup od hospodyně, kterou mu   sama najala.

Nejpovedenější role v televizním filmu od Jana   Pivce. Trochu může konkurovat ještě role v   dalším televizním filmu "Láska jako   trám" (1967), ale z obou je vidět, jak to   se skvostným hercem režisér František Filip   uměl. Hlášky z filmu si pamatuju už drahnou   dobu let a potěší mě při každé repríze.   Pivcovo "Ježíšmarjá! To je rána, to je   rána. Ženskou neuhlídáš, ani kdyby jsi na ní   držel ruku!" - to mě pokaždé rozesměje.   Přitom je téma filmu nadčasové, využívání   mužů ze strany žen, a ti blbci jim na to vždy   skočí a nechají se manipulovat tím   "zatraceným ženským pokolením", což   zase napsal dramatik Goldoni. Závidím   oficiálovi Konopkovi ženskou společnost   hospodyně, k níž si udržuje zdravý odstup, a   co bych za to dal, abych dnešní Štědrý den   nemusel trávit sám.

No, ještě že jsem si přečetl, že jde o   komedii. Občasné vyprávění do kamery být   nemuselo. Pan Pivec, ač veliký herec, z toho nic   vyždímat nemohl. Dokoukáno jen silou vůle. Ani   špetka slovního humoru o situačním ani   nemluvě. Tohle se prostě nepovedlo ani jako   kniha.+++++++

+Asi mne to tehdy chytlo ve   šptném stavu či co. Tak špatné jak jse, psal   před čtyřmi lety to přece jen není a já   opravuji i hodnocení a přidávám nový   komentář.


Skvělý pan Pivec, jen jeho   vedení je špatné. Nesnáším pohledy do kamery   a samomluvu. Ale přesto jde o velmi dobrý film.  

20200608

Film jsem včera po letech viděla v TV a musím   říct, že je to mistrovské dílko, kterému se   nedá vůbec nic vytknout. Pan Pivec měl kolem   sebe zdatné spoluhráče a každá postavička   byla nezapomenutelná. Všechna čest všem   tvůrcům!

Paní Medřická a pánové Pivec a Marvan. Co   ještě dodat? Pro filmové zpracování povídky   Ignáta Herrmanna nebylo možno vybrat lepší   "trojku". Mou nejoblíbenější   postavou tohoto dílka je však paní Medřická.   Je tak bezbožná, svárlivá a tak na to dojede.   Bohužel jsem film již delší dobu neviděla. S   napětím vždy očekávám, zda-li se v TV   neobjeví v čase dušičkovém... Vřele   doporučuji všem, kdož mají rádi pohodové   příběhy staré Prahy.