Přicházejí z tmy

Takzvaný záškodnický film své doby v plné   parádě a přesvědčení. Ideologická osvěta   byla ve své době hodně na pořadu všedního   dne a bylo potřeba to divákům v rámci   agitace předvést za každou cenu. Kromě   komedií k tomu byl použít i dobrodružný   žánr, dnes by to spíše zapadalo mezi   thrillery, na kterém si tvůrci dali   setsakramentsky záležet. Západní agenti   a jejich pomahači byli pro takzvanou   kolektivizaci ohromným nebezpečím, což bylo   v rámci veřejnosti potřeba vědět. A tak   mimo jiné vznikl i tento snímek, který sice po   výpravné stránce vypadá naprosto skvělé,   avšak scenáristicky naprosto zoufale, nelogicky,   zkrátka svou výpovědí zcela mimo mísu.   Hodinový snímek by se dal rozdělit na dvě   poloviny. V té první se ukazuje záškodnická   činnost, ve kterém překvapivě a velmi dobře   figuruje Rudolf Hrušínský. Svého   záškodníka, podle daných stanov charakterově   psychicky zoufalého jedince, pojal prostě   skvěle. Dějově podpálil stoh a vyhořela   takřka polovina vesnice. A právě scenérie   vyhořelých domů je po technické stránce   pastvou pro oči. Podařená je i scéna, ve   které obyvatelstvo s požárem bojuje, co jim   síly stačí. Následující dění už je pouze   v propagandistickém kabátě. Divácký šok   však způsobí polovina druhá, která je vedena   již dle stalinistických měřítek, nemající   s předchozím děním absolutně žádnou   logiku. Obyvatelé vyhořelé vesnice, místo aby   své obydlí dávali do pořádku, se vydají za   jásotu na procesí, kde však místo sochy Panny   Marie nesou desky s podobizny Stalina   a Gottwalda. Ohromná hořká pachuť diváka   okamžitě znechutí následující divácké   počínání. Dnes už má snímek pouze jednu   jedinou hodnotu a tím je ukázka toho, jak se   v rámci propagandy dá krásně zneužít film.

Já si zase myslím, že film byl nůžkami   zkrácen, přece se už i v 50 letech netočily   filmy, které měly stopáž 59 minut i s titulky.   Příběh je dramatický, hrají v něm i   zasloužilí i národní umělci z Národního   divadla a takové diverzní akce existovaly.   Medřická, Kurandová, Hilmar, ukázali, jací   jsou dramatičtí umělci. Co se mě na filmu   nelíbilo, ve vesnici, která má 10 chalup,   vyprodukuje procesí za Mír, za který by se   nestyděla mnohá větší obec a nevím, kam   měli namířeno, šli, šli a šli...

Mně se to na to nejnižší hodnocení nezdá.   Agitka jako všechny ostatní. Vůbec nevidím   důvod nedat hercům dvacítku, a kameře a   scénáři po desíti. Děj má vcelku spád,   nudit jsem se nenudil, a co je velké plus, bylo   to milosrdně krátké.

Tak tohle už je přímo komunistická agitka   prvního rázu a ani tenkrát a ani dnes film   nioho nenadchl, snad jen pár skalních   komunistů. Je škoda, že herci ( museli ) brát   takové role.