Profesor Wilczur

Rok poté, co se jeho předchozí film Znachor (1937) stal kasovním trhákem, natočil režisér Waszyński i další pokračování osudů profesora Wilczura, teď už zase váženého přednosty kardiologické kliniky.

Profesor Wilczur, jemuž se na konci předchozího filmu zázračným způsobem navrátila léta ztracená paměť, opět žije ve své vile a věnuje se náročné práci lékaře - chirurga. Není už sám, má u sebe svoji milovanou dceru Maryšku i jejího muže Leszka, jehož rodiče po odhalení dívčiny totožnosti od základu změnili svůj postoj a synovu vyvolenou s radostí uvítali jako svoji snachu. Přesto se však ani teď nejeví budoucnost profesora Wilczura nijak růžově - je stále dost těch, kterým jeho návrat zmařil plány na pohodlný život a bezpracnou slávu. Jedním z nich je i jeho kolega dr. Dobraniecki (Józef Węgrzyn), zastávající po dobu Wilczurovy nepřítomnosti funkci primáře. S Wilczurovým návratem se cítí odstrčený a kuje proto pikle, kterými se snaží svého soka zdiskreditovat. Náhoda mu přeje - na klinice skoná významný politik a Dobraniecki, popichovaný svojí ženou, se snaží dokázat, že za pacientovu smrt nese vinu jeho operatér, jímž byl právě Rafał Wilczur.
Profesor, který je znechucen poměry v nemocnici a intrikami svých kolegů, raději dobrovolně opouští kiniku odchází najít klid do malého provinčního městečka. Maryška s mužem se vydávají hledat štěstí do Ameriky a profesor, ačkoliv už v něco takového ani nedoufal, potkává v novém domově i novou lásku - lékařku Lucii.