Prohnilí proti prohnilým

Šarmantně nenucený Philippe Noiret a Thierry Lhermitte představují pařížské policisty, kteří si zavedli na Montmartru úplatky a pohodlně z nich žijí. Udržují intimní vztahy s prostitutkami, dávají si dobré jídlo a příjemně si povídají. Leč jeden z nich zatouží po povýšení a náhle se snaží být pracovitým policistou. Rovnováha kumpánů i celé čtvrti se tak naruší. Volné pokračování prvního dílu Prohnilí.

Zdroj: TV Barrandov

Pařížské podsvětí a policie si díky pochopení z obou stran dobře rozumí až do chvíle, kdy se na scéně objeví dávná přítelkyně jednoho komisaře. Od té chvíle jde ze strany policie o vydírání. Po řadě napínavých situací však všechno sklouzne zpět do starých kolejí.

V epoše bouřlivého rozkvětu pokračování úspěšných filmových titulů využil nabízenou možnost i tvůrce populárních francouzských komedií Claude Zidi. Filmem Prohnilí proti prohnilým navazuje na svůj snímek Prohnilí z roku 1984. Využil tehdy nevšedního námětu, jehož autorem byl skutečný policista. Titulními hrdiny kriminální komedie byli dva zkorumpovaní pařížští policajti v podání Philippa Noireta a Thierryho Lhermitta. Ti se vracejí do svého okrsku na Montmartru, aby pokračovali v drobných prohřešcích proti zákonu uprostřed světa každodenní korupce, podrazů a podvodů. Kvůli záchvatu poctivosti mladšího z nich jsou však dočasně suspendováni a nahrazeni mnohem hamižnějšími kolegy. S těmi si nakonec díky vlastní chytrosti poradí. - Claude Zidi pracoval na filmu se stejným štábem a s téměř stejným hereckým obsazením. Ale natočil jen průměrný snímek, v němž vedle hereckého výkonu Philippa Noireta může zaujmout specifická pařížská atmosféra a pochopení pro lidské slabosti.

Autor/Zdroj: Bartošek Tomáš/Filmový přehled


Philippe Noiret a Thierry Lhermitte v hlavních rolích zdařilého pokračování úspěšné komedie Prohnilí

Poctivost se nevyplácí. René, starý zkušený policajt působící ve čtvrti kolem pařížského Montmartru, už na to přišel dávno. Ovšem mladí něčemu takovému prostě nevěří. Místo aby zcela samozřejmě shrábli do vlastní kapsy peníze, zabavené malým zlodějíčkům na útěku, udělají třeba takovou pitomost jako Francois. Reného pohledný asistent dostal totiž zcela neočekávaně záchvat „morálnosti" a vrátil kořist právoplatné majitelce. A už to jede. Co čert nechtěl, poznala zmíněná dáma v Reném bývalého milence, který ji za starých dobrých časů nechal kvůli jiným a - pomýšlí na pozdní, leč o to účinnější pomstu. Slova se mění v činy a krátce nato se už René a Francois dělí o jednu celu se zlodějem.
Obžaloba zní: Nezákonné obohacování se ve službě. Šéfonspektor Guichard z antikorupční brigády (nádherná karikatura, jaká se najde snad jen ve filmu) je pevně odhodlán udělat z prohřešku exemplární případ. Je rychle zahájeno oficiální vyšetřování a okamžité suspendování„zkorumpovaných" je jen otázkou příslušného podpisu. Obchodníci z Reného čtvrti si jen spokojeně mnou ruce. Pravda, byli docela milí, tihle dva policajti, skoro přátelé, když šlo o nezákonné obchody, přivřeli dost často obě oči... Ale nechali si za to taky dobře zaplatit. A že je teď chtějí zavřít za něco, v čem jsou náhodou úplně nevinně, to je prostě veliká smůla.
Stejná smůla ovšem taky je, že nástupci Reného a Francoise jsou dva mimořádně nepovedené exempláře policejního druhu, tisíckrát zkorumpovanější a při vymáhání úplatků přímo nenasytní. Tady je dobrá rada drahá a jediným východiskem „utlačovaných poctivců" z pařížské čtvrti je kajícná cesta k bývalým ochráncům zákona, kteří si ve svém současném venkovském působišti nežijí ostatně nijak špatně.
O tom, jak všichni společně zvládnou „mor v uniformách", vypráví komedie Clauda Zidiho s lehkostí, vtipem a bez velkých intelektuálních nároků. Režisérovým cílem bylo 110 minut dobré zábavy - a tu také Prohnili proti prohnilým poskytují. Kdo je kromě toho také příznivcem Philippa Noireta, ten si zaručeně přijde na své.
r Cinema 1991/8/46

Autor/Zdroj: r/Cinema