Proměna

Jeanne (Sophie Marceau), pohlcená do psaní svého prvního románu, začíná pozorovat kolem sebe znepokojivé změny. Její tělo se začíná měnit, ale nikdo v jejím okolí to nepozoruje. Její rodina pokládá tyto obavy za výsledek stresu při dokončování románu, ale Jeanne si uvědomuje, že se děje něco mnohem hlubšího a mnohem více znepokojujícího. V domě své matky objeví fotografii, která ji přivede na stopu jedné ženy v Itálii. Tady, přeměněná v jinou ženu (Monica Belluci), odhalí zvláštní tajemství své identity.

Zdroj: SPI International

Druhý celovečerní snímek francouzské herečky, scenáristky a režisérky Mariny de Vanové (nar. 1971) Proměna přináší ve formě komorního psychodramatu s mysteriózními prvky poměrně spletitý příběh o hledání vlastní identity, poznamenané traumatem z dětství. – Spisovatelka úspěšných životopisů a průvodců Jeanne se rozhodne napsat autobiografický román, protože si chce ujasnit vzpomínky na dětská léta. Postupně však zjišťuje, že se proměňuje svět kolem ní i ona sama. Náhle má jinou tvář a trpí různými vizemi, v nichž se jí často zjevuje tajemná dívenka. Na základě jedné rodinné fotografie z prázdnin hledá vysvětlení v italském městečku Lecce a skutečně se dozví pravdu. Podstata děje není příliš složitá, je však zašifrována v efektní „ambaláži“ lynchovského střihu, postavené na záměnách dvou hvězd evropského filmu, Sophie Marceauové a Monicy Bellucciové, které hrají stejnou postavu. Zpočátku se zdá, že „reálná“ Jeanne je právě Sophie Marceauové, později však vyjde najevo, že ta je jen vizí „existující“ Jeanne v podání M. Bellucciové. Postavy byly jako malé dívky Jeanne a Rosa Marie oběťmi autonehody: tu přežila jen Italka Rosa Marie, avšak utrpěla ztrátu paměti, přijala identitu zemřelé kamarádky a vyrostla jako Jeanne s její matkou. Až ve zralém věku se podvědomě vydává po stopách svého původu. Ve filmu se zdvojují nejen obě hrdinky (leckdy dochází k proměně jejich tváří v jednom záběru, nebo se vyskytují přímo v dvojexpozici pravé a levé strany tváře), ale multiplikovány jsou i další postavy (manželů a matek). Navíc do děje vstupují časté krátké vize s dívenkou, jež se stává Jeanninou „průvodkyní“. Navzdory zajímavému výkonu obou hereček i vcelku zdařilým (zejména maskérským) trikům se film utápí v obtížném tématu. Vzhledem k důrazu na vizuální stránku je následující popis děje pouze přibližný. - Pod stejným názvem byla u nás uvedena komedie Blakea Edwardse (1991, FP 3/92).
Tomáš Bartošek, Filmový přehled 2010/6

Jeanne je ponořená do psaní románu a pod vlivem práce začíná v domácnosti pozorovat mysteriózní a nepochopitelné jevy. Sama sebe vidí v zrcadle a odrazech v podobě jiné ženy. Rodina tyto změny nepozoruje a Jeannino psychické vypětí přičítá stresu z blížícího se termínu dokončení knihy. Že se ale nejedná o náhodu, zjistí Jeanne v okamžiku, kdy u své matky objeví fotku cizí ženy. Dostává se na stopu Italky, v niž se nakonec promění, a současně odhalí podivná tajemství své vlastní identity. Snímek nelze jednoznačně žánrově zařadit – nese prvky psychologického dramatu, hororu i thrilleru. Jeho působivost je založena především na charismatickém herectví hlavních představitelek Sophie Marceauové a Moniky Bellucciové. Film bude do české distribuce uveden pod názvem Proměna.
Febiofest 2010