Proti ledu

Rok 1909 a dva průzkumníci osamocení po   těžkostech výpravy někde v útrobách   Grónska. Další dobrodružný boj o přežití   na ledu a mrazu dle skutečné události sepsané   polárníkem, mající s událostí co do   činění, Ejnarem Mikkelsem do knihy 'Two agains   the ice', dle které byl zpracován scénář.   Svým způsobem je to film o uvízlé arktické   výpravě jako každý jiný. Mnohým divákům to   určitě připomene o čtyři roky starší první   sérii seriálu 'Teror' (2018). Příběh o   přežití a odvaze tentokrát Mikkelsena a   Iverena v uvedených mrazivých podmínkách   někde mezi Grónskem a Islandem si vyžadovalo   pevné herectví, neb se samozřejmě opět   točilo před zeleným plátnem, a dá se říci,   že to Nikolaj Coster-Waldau a Joe Cole své role   zvládli na výbornou. Vnímavý divák ty   podmínky dokáže během sledování filmu   pocítit také a tím následky na psychice. Pro   někoho to může přijít značně patetické,   ale zase to má blíž k realitě, než vymýšlet   lecjaké hrůzostrašné etudy. A obrazotvorné   zpracování vzniklých halucinací se dá lépe   vklouznout do duševního stavu onoho jedince. Ono   se vůbec nijak zvlášť netlačilo na pilu, co   se týče dramatizace a napětí. Atmosféra je   prostě taková jaká je a tím to končí. Ale je   fakt, že po dějové stránce není o co stát.   Za celou filmovou stopáž se toho moc nastane,   takže je dějový vývoj pomalejší. Taky proč   kvůli napětí a akci vymýšlet něco, co se   nestalo, když je to dle skutečné události. K   rozvinutí budování vzájemného vztahu obou   ledových trosečníků a snahy něco udělat je   spíše na seriál, který na něco takového má   časový prostor. Scénář tedy může připadat   poněkud chudý, ale je to jen na vlastním   posouzení dle svých znalostí, jak to tam   skutečně mohlo vypadat. No, asi by nezbývalo   nic jiného než si přímo přečíst onu   knižní předlohu.