Pryč od minulosti

Kriminální snímek „Pryč od minulosti“ se řadí mezi žánr tzv. filmů noir. Označení tohoto žánru pochází z francouzštiny a doslova znamená „černý film“. Jedná se o expresionistické filmové dílo s kriminálními a thrillerovými prvky, v němž vystupují postavy bezohledné, cynické, tvrdé. Nejinak je tomu i v tomto režijním počinu režiséra Jacquese Tourneura (1904 – 1977). Hlavní postavou je zde majitel pumpy Jeff Bailey. Žije v malém městě v Kalifornii a vede celkem všední život, nikterak se nelišící od života jiných obyvatel. On sám se snaží zapomenout na vlastní minulost, v níž pracoval jako soukromý detektiv. Tehdy si Jeffa najal hazardní hráč Whit Sterling. Sterlingovi utekla milenka Kathie Moffatová s částkou ve výši 40 tisíc dolarů a Jeffovým úkolem bylo ženu vypátrat. Jeff Kathie objevil v Acapulcu a stalo se něco, co se stát nemělo. Kathie, osudová žena, nevyhnutelně změnila další Jeffův osud. Ve chvíli, kdy se pokouší zapomenout a začít znovu, objevuje se opět Whit a minulost ožívá...

Práva na dosud nepublikovanou knihu Geoffreyho Homese Build My Gallows High (Postavte mi vysokou šibenici) původně vlastnila společnost Warner Bros. RKO, z jejíchž ateliérů vzešel nejen noirový praotec Občan Kane (Citizen Kane, 1941), ale řada dalších vynikajících příspěvků černého filmu, práva odkoupila. Scénář si psal autor sám a zároveň prosazoval přání obsadit do hlavní role Humphreyho Bogarta. Na to Warner Bros. již nepřistoupili. Podle moderních pramenů údajně scénář přepsal James M. Cain s Frankem Fentonem, i tak se ale zdá, že konečnou podobu nejvíce ovlivnil režisér Jacques Tourneur s kameramanem Nicholasem Musuracou, kteří již s podobně vynikajícím výsledkem dokázali převést ideový obsah příběhu do velmi originální vizuální podoby v hororu Kočičí lidé (Cat People, 1943). Díky svému původu i práci ve Francii 30. let Tourneur představuje spojku stylistického vlivu francouzského poetického realismu na americký film noir. Vskutku pozoruhodná je skutečnost, že Musuraca zde nepoužil obvyklé noirové prostředky, jako kompozici v hloubce obrazu, radikální úhly snímání nebo enormní detaily, strmé kontrasty mezi bílou a černou hranicí světla, noční scény točené jako noc či širokoúhlé deformující čočky, a přesto dosáhl svrchovaně noirového výrazu. Jeho styl spočívá v rozdílném zasvícení popředí a pozadí (mezi nimiž se herci pohybují) a používání tlumených světel (v souvislosti s maximálně citlivým negativem), kterými modeluje tvary scény a atmosféru prostoru do pocitů ohrožení či tápání, ale dobrodružně romantizovaných. Musuraca graduje šedou barvu do široké škály „pestrosti" tónů a tento jeho postup je klasickým příkladem malby světlem ve filmu. Protagonistou dramatu Pryč od minulosti je bývalý detektiv Jeff Bailey, jenž se zaplete s podsvětím, a třebaže se snaží odpoutat od své minulosti, je vtažen zpět silou, která mnohonásobně přesahuje jeho nejupřímnější odhodlání. Oproti mnoha jiným hrdinům s podobným údělem si je toho Bailey vědom. Kromě Pojistky smrti (1944) nemá film noir dráždivější femme fatale s tak ničivým egem.

Věroslav Hába, 36.LFŠ 2010