Recept na rozloučenou [TV film]

Klasické staršie spracovanie kriminálky.   Scenár bol trochu komplikovaný, avšak film bol   herecky kvalitne obsadený. Záver filmu bol   neočakávaný.

Malý pitaval z velkého města po brněnsku. To   jsou Stopy zločinu, na jehož částech se   podílelo Televizní studio Brno. Vznikly podle   scénáře autora kriminálních románů Karla   Štorkána. Také má svůj tým kriminalistů,   jehož šéfem je Otakar Brousek a vyšetřovatele   jako jsou Jiří Bartoška nebo Olda Navrátil.   Ale nemá takový vtip, jako pánové z   pražského oddělení. Zato je docela brutální,   alespoň tenhle díl. Krádeže v kostelích,   bytech a lékárnách, vraždy, drogy, homoušský   páreček. Tohle všechno musejí brněnští   kriminalisté vyřešit, ale napřed musejí   všechny nitky pospojovat dohromady. Z dnešního   pohledu je to víceméně humorné, ale já mám   strašně rád, když je v tom zanechán ten odkaz   doby, kdy se seriál natáčel. A ještě k tomu v   brněnských ulicích, hospodách nebo   poliklinikách. Všechny věci, co se tenkrát   používaly, skleničky a popelníky od Coca-Coly,   které jsme taky měli doma, móda, která koncem   osmdesátek frčela, vybavení bytů nebo   ordinací, pro to všechno mám slabost. Proto   hodnotím vysoce, mě se to zkrátka líbí, i ten   příběh měl spád a nenudil a Zdeněk Dvořák   jako šílený narkoman byl fakt parádní! Navíc   naprosto zběsilá hudba, která jakoby vypadla z   nějakého amerického béčkového akčního   filmu, na které se podílel mistr Pavel Blatný.   Ještě by mě zajímal film Mind Games, jehož   plakát visel v jedné scéně před kinem. Jsem   zvědavý na další díly.

To bylo tak domotané, že jsem už v polovině   netušil, kdo a proč. Hodinovka přeplácaná   postavami. Jako plus jen herci, a to je vše.