Rembrandtova Noční hlídka

Píše se rok 1642. Rembrandt je uznávaným a zámožným umělcem, a zatímco se v Evropě válčí, jeho amsterodamský dům je plný lidí a malíř nemá nouzi o práci. Tvorba je pro něj obživou i vášní, hraničící s posedlostí. Zakázka namalovat členy amsterodamské městské domobrany jej zprvu neláká, posléze ji ale přijímá, rád totiž do svých obrazů ukrývá různé jinotaje a podobenství. Když dojde k jednomu podezřelému úmrtí a postupně začne vycházet najevo, že nejeden z portrétovaných pánů skrývá nějaké to temné tajemství, začne si malíř v zájmu umění i v zájmu pravdy se svými zákazníky pohrávat.
Uznávaný britský režisér a scenárista Peter Greenaway se ve svém filmu zabývá životem slavného malíře Rembrandta van Rijna (1606–1669) a okolnostmi vzniku jeho slavného skupinového portrétu. Ve vizuálně působivém snímku autor citlivě pracuje s kontrasty světla a stínu, se šerosvitem a s kompozicemi, typickými pro Rembrandtova díla. Vynalézavě kombinuje historické skutečnosti s fikcí a akcentuje dobovou atmosféru, spjatou s intrikami a politikařením, ale také mystiku, ironii, obscénnost a zejména divadelnost. Rembrandta vykresluje jako neustále hledajícího a neklidného umělce, ale i jako vášnivého a poživačného muže. V titulní roli exceluje britský herec Martin Freeman, známý svým účinkováním v kultovním seriálu Kancl (2001) a v poslední době především coby představitel doktora Watsona z ceněné britské série Sherlock (2010).

Filmový klub ČT 2

Slavný anglický režisér Peter Greenaway tentokrát zobrazil extravagantní, exotický a pohyblivý pohled na romantický i profesionální život Rembrandta van Rijneho a kontroverzní objasnění vraždy, kdy Remrandt vrahovu podobu ukryl do svého nejznámějšího obrazu Noční hlídka.

Britský režisér a scenárista Peter Greenaway, žijící v Nizozemsku, se ve svém posledním filmu Rembrandtova Noční hlídka zabývá životem slavného malíře, který žil v letech 1606–1669, a okolnostmi vzniku jeho slavného skupinového portrétu z roku 1642. Ve vizuálně působivém snímku autor citlivě pracuje s kontrasty světla a stínu, se šerosvitem a s kompozicemi, typickými pro Rembrandtova díla. Vynalézavě mísí historické skutečnosti a fikci a akcentuje dobovou atmosféru, spjatou s intrikami a politikařením, ale i mystiku, ironii, obscénnost a zejména divadelnost. – Rembrandt je v roce 1642 uznávaným a zámožným umělcem. V Evropě se válčí, ale jeho amsterodamský dům je plný lidí, malíř nemá nouzi o práci a tvorba je pro něho obživou i vášní, hraničící s posedlostí. Zakázka namalovat členy amsterodamské městské domobrany ho zpočátku neláká, ale nakonec ji na naléhání manželky Saskie přijme. Rád do svých obrazů ukrývá různé jinotaje a podobenství. Když dojde k jednomu podezřelému úmrtí a když začne postupně vycházet najevo, že nejeden z portrétovaných pánů má své tajemství, z nichž některá jsou opravdu hodně temná, začne si malíř se svými zákazníky v zájmu umění i v zájmu pravdy pohrávat. Obraz dokončí, jeho protagonisté jej považují za urážku a přísahají umělci rafinovanou pomstu. - Režisér vykresluje Rembrandta jako neustále hledajícího a neklidného umělce, ale i jako vášnivého, poživačného muže, pro něhož byl rok 1642 zlomový: zemřela mu žena, začalo mu ubývat zakázek i jmění a přibývat věřitelů, a malíř po bouřlivé epizodě s hospodyní Geertje nakonec našel klid a pochopení u mladé služky Hendrickje. Podobně jako ve filmu Umělcova smlouva (1982, FP 4/87, 2/2000z), i zde hrají velkou roli osobní komentáře protagonistů adresované divákovi, zejména Rembrandta samého a pak tajemného muže v rudém de Roye. - Tvůrce vychází z názoru, že něco takového jako pravdivost filmu neexistuje, stejně jako prý neexistuje historie, ale jen historikové. Sám říká, že vypráví esej prostřednictvím hraného filmu, kde mísí fikci s prvky dokumentu. Jeho přístup může být pro diváka, neznalého dějin příliš složitý. Na jedno zhlédnutí se nedají všechny souvislosti, nitky intrik a politické pozadí pochopit bez znalosti dobových událostí, což však zcela vynahrazuje audiovizuálně podmanivý způsob, jakým je příběh, inscenovaný převážně v ateliéru jakoby na divadle, vyprávěn. - Titulní obraz je předmětem zkoumání už více než tři staletí a podle kunsthistoriků skrývá minimálně jedenapadesát tajemství. – U nás byl uveden v roce 2000 životopisný snímek Rembrandt (1999, FP 5/2000) s Klausem Mariem Brandauerem v titulní roli.
-kat-, Filmový přehled 2008/11