Requiem za sen

Výlet za hranice drogové závislosti
Pochmurné psychologické drama o tom, kam až   může drogová závislost dospět. Na filmu je   skvělé to, že má 2 hlavní dějové linie na   stejné bázi, a obě dvě působí skvěle.   Úžasnou atmosféru dodává i dramatický   hudební doprovod. Na snímku jsem si všiml, že   ze začátku jsou scény o něco světlejší a   postupem času se film jakýmsi způsobem   ztmavuje, což ještě víc přidává na už tak   dost temné atmosféře. Krásně vystihnuté   absťáky, které jsou postupem filmu těžší a   těžší, mi při prvním shlédnutí naháněly   husí kůži. Film neuvěřitelně graduje v   něco, co nikde jinde neuvidíte. Velmi silné   dílo.

PROCESOR!
Hudba je famózní a i když to bude znít možná   divně, táhne celej film. Také kamera a střih   se mi líbili. Závislost je rakovina vůle a je k   ní cesta mnohem kratší, než by si kdokoli   myslel. Nemyslím ale, že by doktor předepisoval   staré paní další prášky na hubnutí, kdyby   viděl v jakém je stavu. To by snad ani v USA   nebylo možný. Její syn jeho partnerka a černý   kamarád, ty v tom lítaj pěkně a pro ně   slitování nemám. Stará paní, chtěla jenom   zhubnout, aby se vešla do pěkných šatů až   bude v televizi. Kdežto mládež se sjížděla   absolutně bez rozmyslu. Že euforie není   zadarmo, ale padnou až na samý dno. Je jasný.   Mladý zdravý co se jen nuděj a zahoděj svůj   život. Pro ně žádnej soucit nemám. Oslovil   mě styl, jakým to je natočený, prostě tady to   máte a dělejte si s tím co chcete.

Requiem za sen patří k filmům, na které se   podívám jednou a dost.Je syrový, surový,   drsný, krutý...mám pokračovat?Nevím, jestli   bych na něj vzala dospívající děti a jestli   ano, tak jenom proto, že by jim poslední   polovina tohoto snímku zůstala před očima   hodně dlouho.

Requiem za sen
Co si budeme povídat - nemám feťáky rád. Zde   tvůrci naznačují, kam můžou různé formy   závislosti vést, ikdyž si myslím, že je to ve   skutečnosti ještě o něco horší. První   půlka je hodně poklidná, až jsem si říkal,   co na tomhle filmu všichni vidí, nicméně   příběh postupně graduje až do velkolepého   finále. V závěru už je to absolutní psychóza   plná beznaděje a depresivních scén, které mě   svou atmosférou podpořenou kvalitním hudebním   doprovodem a výbornými prostřihy na   zpustošené hrdiny naprosto odrovnaly. No, fuj!

Coney Island Now
Hudba 1000000/10, réžia 0/10, čo chcel film   povedať, povedzme 5/10. Ale asi začnem pekne   poporiadku a postupne. Hudba - neuveriteľne   geniálna, minimalistická a uhrančivo   hypnotická. Na celom filme je soundtrack to   najlepšie a musím zistiť, ako dosiahol Clint   Mansell takú zvukomaľbu. Réžia - Aronofsky je   už pojmom, ale ja si na jeho prácu nemôžem   zvyknúť. Ako sa mi jeho štýl nepáčil v   Čiernej labuti, tak sa mi nepáči ani tu.   Vyzerá to síce originálne, ale tá kamera,   strih a celkové vyznenie na mňa nepôsobí   dobre. Je mi jasné, že jeho cieľom je depresia   a bezútešnosť pre diváka, mnou to nejako extra   nepohlo. Uvidím najbližšie pri jeho ďalšom   filme Noe. Čo chcel film povedať - v skratke   asi, že pozor na závislosti všetkého druhu a   skutočne môžu byť akékoľvek. Na drogách,   chudnutí, televízii, manipulácia na nás číha   všade. A nakoniec sa dostávam k filmu   samotnému. Neviem, je to divné, ale nemám   nijakú skúsenosť s tvrdými drogami, takže   neviem sa stotožniť s pocitami našich hlavných   "hrdinov", takže ťažko sa do toho   nejako vžiť. Ale tá manipulácia televíziou,   ovplyvnenie predsudkami a do toho zásah samoty a   okolia, to tu bolo celkom pekne dokumentované. Na   konci filmu som mal ale pocit, že vlastne pre   našich hlavných hrdinov dopadol aj dobre, jeden   sa zbavil bolesti (i keď dosť kruto), druhý   závislosti (i keď si to tak asi nepredstavoval),   jedna získala to, na čom jej záleží najviac   (i keď ten fet donekonečna nebude) a druhá   skončila uprostred vysielania všadeprítomenj   televízie (tu nastáva otázka vnímania), takže   také diskutabilné win situácie, alebo pyrrhovo   víťazstvo nad osudom. A čo si z filmu   odnášam? Hlavne ten uhrančivý prekrásny   hudobný motív "Lux Aeterna", to je   dokonalosť, potom rozporuplný pocit z   Aronofského réžie a konštatovanie, že   Jennifer Connelly je fakt krásna žena

To, že Darren Aronofsky není dobrý režisér   jsem se přesvědčil už mnohokrát. KAždý film   co natočí tento neumětel je naprostá hovadina   a nemyslím, že to někdy bude jiný. Tento   snímek je hrozně debilně natočený. Děj je   divně sestřihaný, postavy vám jsou ukradený a   celkově film nabírá dojmu, že je béčkový.   Opravdu hrozná hloupost u které se upřímně   divíám, jak může mít dobré   hodnocení.
Aronovskému bych doporučil   shlédnout film My děti ze stanice ZOO, protože   takhle nějak si představuji drogovou závislot,   ne jako v týhle blbosti.

film aneb drogy jsou špatné
tento film je skvělý, emotivní, hudba taky   bravurní, tento snímek poukazuje na to, že do   drog se lze dostat snadno, ale ven z nich to už   je jiný oříšek. taky ukazuje na to, že lze se   do nich dostat může každý jak paní na   prášcích nebo jako pouhý feťák, opravdu   doporučuji tento snímek!

Requiem za sen
Tu noc jsem strávil v bouřce v horách. Když na   druhý den dorážím do malé vísky, místní   dobrotinec mi nabízí nocleh a místo k   usušení. A že prý ať počkám že až přijde   z práce něco mi uvaří. Přišel opravdu   unavený a mi tak místo večeře sledovali film.   Requiem za sen.
Po tak dramatické noci přišel   ještě dramatičtější film, film o drogách a   o závislotech jako takových. Natočen jedním z   nejlepších režisérů současnosti, Darrenem   Aronofskym, s jednou z nejkrásnějších hereček   současnosti, s Jennifer Connelly.
Hudba a   nepřeberné množství střihů, které Requiem   for a Dream provází, je něco tak úžasného,   že jeden nemůže odtrhnout zrak ani na chvíli.   O drogách toho bylo už něco natočeno,   například vynikající "Děti ze stanice   ZOO", jenž navíc vychází ze skutečného   příběhu, Aronofsky však pojal vše jinak,   přesto nezapomenutelně. Každý po shlédnutí   pak řekne drogám NE, a pokud je bude chtít   stále vyzkoušet, nejspíš byl při promítání   zbaven smyslů. Poselství? Nepropadejme   závislotem, ať už jsou jakékoliv...

Requiem za Sen je film, ktorý by mal byť   odstrašujúcim príkladom pre tých, čo   zvažujú, že začnú s drogami. Avšak v tomto   filme nejde len o závislosť od drog, ale je tu   veľmi pôsobivo a odstrašujúco zobrazená   závislosť od fenoménu terajšej doby- chudnutia   a chorobnej závislosti sa podobať svojím   vzhľadom na vešiak v skrini . Kombinácia   pôsobivého strihu a depresívnej hudby dodáva   filmu spolu so skvelými hereckými výkonmi na   temnej a depresívnej atmosfére, ktorá sa   stupňuje od začiatku od úplnej nuly až po   záver, ktorý patrí k jedným k   najhnusnejších, najbrutálnejších, najviac   emočne zdrcujúcich a najodstrašujúcich   záverov, ktoré som kedy videl. Tento film nie je   pre každého, najmä ho neodporúčam, keď ste v   horšom psychickom rozpoložení alebo zlej   nálade. Pretože po dopozeraní tohoto filmu, aj   keď som mal na jeho začiatku dobrú náladu, som   sa cítil ako keby zo mňa vysali všetok život.   Jeden z najpôsobivejších a najstrašnejších   príkladov, prečo nezačať s tým svinstvom.   Videl raz ale na najbližších pár rokov nemám   potrebu si ho pozrieť znovu. 95% Neuveriteľný   výkon Ellen Burstyn, ktorý je až tak   strašidelne uveriteľný...

Ve škole to byla parádní dvouhodinovka. Film, z   kterého se mi zvedal kufr. Musím se přiznat,   že mě nervoval. Vše to doprovázela skvělá   hudba a skvěle sestříhané efekty. Nemůžu   tedy říct, že by se mi filmek nelíbil. Jen   nemám moc rád filmy o drogách a ještě v   takovém to reálném podání blééé. Ještě   že jsem slušně vychovaný. ;))