Rok klidného slunce

Po skončení 2. světové války se do polsko-německého pohraničí přistěhují dvě ženy: matka s dceru Emilií. Emilia se setkává s americkým důstojníkem a oba - nečekaně na prahu čtyřicítky - poznávají lásku. Mohou ji ale tito lidé, jejichž životy jsou zraněné intenzivním strádáním, ještě vůbec naplnit!

Po skončení druhé světové války se do pol-sko-německého pohraničí přistěhují z východu dvě ženy - matka s dceru Emilií. Emilia - polská aristokratka - se setkává s americkým důstojníkem Normanem, bývalým vězněm z koncentračního tábora, a oba nečekaně na prahu čtyřicítky poznávají lásku, která překonává jak jazykovou, tak kulturní bariéru. Jedinou možností, jak ji naplnit, je odejít přes zelenou hranici pryč, na západ. Mohou se k tomu ale lidé, jejichž životy a duše jsou poraněné intenzivním strádáním, vůbec odhodlat!
Příběh filmu je založený na základě skutečného vyprávění, které Zanussi zaslechl na jednom diskusním filmovém semináři. Ve své jednoduchosti navozuje dojem smutné romance čtyřicátníků, ale Zanussi do něho vsouvá výpověď podstatnější, a to přes postavy, jejich charakter, životní zkušenost, svobodné rozhodnutí a vzájemné vztahy. Pokud jde o formu, podržuje si onu dokumenta-ristickou schopnost pravdivosti, nahodilosti a prostoty svých předcházejících snímků. Dobře prokreslená atmosféra poválečného chaosu pak koresponduje s vnitřním neklidem hrdinů, kteří onen kýžený pokoj v duši mohou nalézt jen velmi obtížně. Umělecká hodnota snímku byla oceněna na festivalu v Benátkách v roce 1984, kde Rok klidného slunce získal Zlatého Iva, v dějinách polského filmu zcela poprvé,
(pb)
katalog 1. Festivalu nad řekou