Rozum a cit

Anglie Jane Austenové, Anglie konce 18. století, Anglie se svými tradicemi, společenskými třídami a neporušitelnými pravidly. Dívky z dobrých rodin měly před sebou jasně narýsovanou budoucnost: dobře se vdát a být svým manželům tichou a věrnou oporou. Pokud ovšem to dobré jméno bylo jejich jediným majetkem, jediným věnem, nebyla ta budoucnost ani zdaleka tak jistá a přímočará. Což mají brzy poznat i Elinor i Marianna, které musí – i se svou matkou a nejmladší Margaret – po otcově smrti opustit rodinné sídlo, jež podle zákona připadne prvorozenému synovi z prvního manželství. Elinor a Marianna se od sebe liší tak, jak se vůbec dvě dcery jedné matky lišit mohou. Rozumové, společenské a disciplinované Elinor schází vášnivá citovost, mladší Marianna má naopak dost upřímných citů, ale nedokáže se ubránit prudkým výlevům vášní. Obě však musí dozrát, obě musí pro svůj další život najít rovnováhu mezi rozumem a citem…

Román Jane Austenové Elinor a Marianne byl (v první osobě a v dopisech) napsán v r. 1795 poté, co se Austenová zamilovala do Thomase Lefroye, irského právníka, který byl v rodině na návštěvě. (Vztah – jak typické pro tehdejší dobu! – přerušili rodiče, protože živobytí mladého muže záviselo na dobré vůli příbuzných). Později jej autorka přepracovala na vyprávění ve třetí osobě a s dialogy, publikován byl ale až v r. 1811 pod názvem Rozum a cit.

Scénář je autorským debutem herečky Emmy Thompsonové, která za něj získala Oscara, Zlatý glóbus i Cenu newyorských a losangelských filmových kritiků. Režie byla svěřenu tchajwanskému režisérovi Ang Leeovi, který za film získal Zlatého medvěda na Berlínském filmovém festivalu. Kromě toho získal film i jednotliví jeho tvůrci řadu dalších mezinárodních ocenění.

Emma Thompsonová (nar. 1959 v Londýně) vystudovala anglickou literaturu v Cambridgi. Už na škole působila jako herečka, důležitým životním momentem bylo seznámení s Kennethem Branaghem, který se stal jejím mentorem a posléze i manželem (1989–95). Z filmů připomeňme mj.: Howards End, Soumrak dne, Ve jménu otce, Petrovi přátelé, V žáru lásky.

Zdroj: ČT

Anglie počátku 19. století: krajina podobná parku, domácká sídla a v nich šťastní a laskaví lidé. Ale všechno není tak idylické, jak to vypadá. Paní Dashwoodová se svými třemi dcerami - Elinor. Marianne a Margaret - se po manželově smrti musí vystěhovat právě z takového útulného sídla. Nový domov najde u vzdáleného příbuzného, starosti se dvěma dcerami na vdávání jí však zůstanou. Naštěstí najde v rozumné Elinor zalíbení bohatý a laskavý Edward Ferras, zatímco o vznětlivou Marianne projeví zájem ušlechtilý plukovník Brandon. Elinor však zjistí, že Edward je tajně zasnouben s jinou a Marianne před uzavřeným nápadníkem popřeje sluchu raději romantickému dvoření povětrného Willoughbyho. Vypadá to, že zlomená srdce už nikdo nenapraví - kdyby ovšem nešlo o ironickou komedii s dvojitým šťastným koncem.
Romány britské spisovatelky Jane Austenové (1775 - 1817) rozhodně nepatří mezi mrtvou literární klasiku. Jeden z jejich nejlepších románů. Rozum a cit (1811), se přičiněním vynikajícího tvůrčího týmu proměnil ve vtipnou, romantickou komedii o problémech s láskou, které nikdy nestárnou.

Hlavními hrdinkami jsou sestry Marianne a Elinor Dashwoodovy, které mají ještě mladší sestru Margaret a staršího nevlastního bratra Johna. Když jejich otec zemře, musí se jeho žena i s dcerami odstěhovat z rodinného sídla, které připadlo prvorozenému synovi z prvního manželství. S omezenými prostředky se usadí v malém venkovském domku. Elinor a Marianna se od sebe liší tak, jak se vůbec dcery jedné matky mohou lišit. Rozumové, společenské a disciplinované Elinor schází vášnivá citovost, mladší Marianna má naopak dost upřímných citů, ale nedokáže se ubránit prudkým výlevům vášní. O Elinor se uchází plachý nápadník a Marianně se zpočátku bez úspěchu dvoří plukovník Brandon. Obě však musí dozrát, obě musí pro svůj další život najít rovnováhu mezi rozumem a citem.

Zdroj: Nova

Pan Dashwood smrtelně onemocní a podle zákona musí předat svůj majetek a rozlehlou usedlost synovi z prvního manželství. Tři dcery se svou matkou jsou nuceny hledat nové přístřeší, kde by nebyly neustále utlačovány a na obtíž novým majitelům domu. Všechny musejí použít k řešení nastálé situace rozum i cit. Obojí se také hodí, když se dostaví zamilování. O Elionoru se uchází plachý nápadník a Marianně se zpočátku bez úspěchu dvoří plukovník Brandon. Film vydělal přes 50 milionů dolarů a stal se filmovým trhákem roku 1996.

Autor/Zdroj: /reklamní materiály videodistributora


Anglie počátku 19. století: krajina podobná parku, domácká venkovská sídla a v nich šťastní a laskaví lidé. Ale všechno není tak idylické, jak vypadá. Paní Dahswoodová se svými třemi dcerami se po manželově smrti musí vystěhovat právě z takového útulného sídla. Nový domov najde u vzdáleného příbuzného, starosti s dvěma dcerami na vdávání jí však zůstanou. Naštěstí v jedné najde zalíbení bohatý a laskavý Edward, zatímco o vznětlivou Marianne projeví zájem ušlechtilý plukovník Brandon. Vše se ale zauzlí a vypadá to, že zlomená srdce již nikdo nenapraví - kdyby ovšem nešlo o ironickou komedii s dvojitým šťastným koncem... Romány britské spisovatelky Jane Austenové (1775 - 1817) rozhodně nepatří mezi mrtvou literární klasiku. Jedno z jejích nejlepších děl, román Rozum a cit (1811), se přičiněním vynikajícího tvůrčího týmu proměnil ve vtipnou, romantickou komedii o problémech s láskou, které nikdy nestárnou.
Emma Thompsonová pracovala ve scénáři s maximálním množstvím dobových detailů, čehož bohatě využili tvůrci výpravy a kostýmů. Režisér prokládá realistickou rovinu romanticky rozmáchlými sekvencemi, což je v souladu se stylem spisovatelky Austenové jako představitelky raného realismu. Kromě toho tvůrci akcentují komické situace: hrdinové, svázáni každodenními konvencemi, se tváří tvář své nenaplněné touze ocitají v rozpačitých situacích, jež Ang Lee snímá s diskrétním nadhledem.
Kino ART

Autor/Zdroj: /