Sabrina

Romantická komedie Sabrina (1954), která vyšla na DVD v rámci kolekce filmů Audrey Hepburnové, je dílem nedávno zemřelého klasika hollywoodské kinematografie Billyho Wildera. Příběh dcery chudého řidiče a jejího vztahu ke dvěma bratrům z bohaté průmyslnické rodiny patří k Wilderovým pohádkám pro dospělé a také k filmům, vzdávajícím režisérův hold rukopisu Ernsta Lubitsche. U nás byl v kinech uveden jen stejnojmenný remake Sydneyho Pollacka (1995, FP 4/96). – Sabrina Fairchildová je obyčejnou zakřiknutou dívkou, zamilovanou do mladšího syna průmyslnické rodiny Larrabeeových. Neumí však na sebe milovaného Davida upozornit. Po jejím dvouletém pobytu v Paříži se všechno změní: Sabrina se vrací jako sebevědomá mladá dáma, jež sukničkáře Davida okamžitě okouzlí. Mladíkův staromládenecký a cynicky pragmatický bratr Linus však z obchodních důvodů podporuje Davidův vztah s dívkou z podnikatelské rodiny. Proto se pokusí Sabrinu od něj odlákat. Jeho city však nezůstanou tak chladné, jak předpokládal. – Wilderův snímek patří k nejúspěšnějším, hojně citovaným a v USA často reprízovaným komediím. Billy Wilder staví na obsazení největších hereckých hvězd své doby, na „popelkovské“ pohádkové zápletce, na vybroušeném verbálním i poněkud slapstickovém situačním humoru (komická postava starého pana Larrabeeho, motiv Davidových poraněných hýždí). V našich zemích, jež nikdy zcela nepřijaly vypravěčské kánony Hollywoodu, je však na snímku zjevně patrný zub času. Kloubení dvou nesouvisejících témat (příběh ošklivého káčátka a romantická story o ženě mezi dvěma bratry z obchodních kruhů) vede k jisté rozvleklosti. Pro Humphreyho Bogarta byl praktický byznysmen s roztávajícím srdcem výrazným vybočením ze škatulky drsných chandlerovských chlapíků. Herec (jenž údajně při natáčení nesnášel Audrey Hepburnovou) však přece jen v roli působí poněkud chladně, navíc je vedle jeho čtyřiadvacetileté herecké partnerky příliš patrný věkový rozdíl. Billy Wilder mimoto až s levicovým důrazem akcentuje sociální rozdíly (jež Sydney Pollack zcela utlumil). Pollackova o více než čtyřicet let mladší aktualizace tak snese srovnání s originálem. Vzhledem k univerzálnosti tématu je pravděpodobné, že i mnohé z příštích generací budou mít „svou“ filmovou Sabrinu. - DVD obsahuje jako bonus krátký dokument o vzniku filmu a černobílou fotogalerii.

Zdeno Kubina Filmový přehled 2002/5

Sabrina je chudobné dievča, ktoré býva neďaleko príbytku bohatej rodiny. Už od detstva si vysnila podobný život a aby to nestačilo, zamilovala sa do jedného z dvoch bratov z "bohatého" susedstva. Tí si ju však veľmi nevšímajú a tak, keď sa po rokoch stretnú v jednom z miestnych obchodov, nespoznajú ju. Zo Sabriny je krásna žena, ktorá okamžite obidvoch očarí. Háčik je však v tom, že ona sa zamiluje do Davida, ktorý má spôsob života ako playboy, ale do Sabriny sa zamiluje Linus...

Zdroj: RTVS

Po brutalitě černé komedie Stalag 17 si chtěl Wilder odpočinout u romantické komedie lubitschovského střihu a vybral si hru Samuela Taylora Sabrina Fair. V příběhu, který nese všechny znaky pohádky, se vydal na Long Island do milionářské rodiny Larrabeeových, kteří mají kromě všeho myslitelného přepychu i dva syny - workoholika bez smyslu pro humor Linuse a okouzlujícího playboye Davida. A právě toho už od dětství miluje dcera rodinného šoféra Sabrina. Aby zapomněla, otec ji pošle na kuchařský kurz do Paříže. A následuje popelkovská proměna, protože z města nad Seinou se vrátí oslnivá, sofistikovaná mladá dáma a vypukne peklo. David, zasnoubený s dědičkou významného průmyslového podniku, se do ní úplně zblázní a tak Linus, který bezpodmínečně potřebuje nadcházející fúzi zachránit, podnikne nutné kroky. Pro začátek odstraní Davida z cesty a na oko se začne o Sabrinu ucházet sám...
Kdo viděl remake Sydneyho Pollacka (1995), ví přesně, ve které náruči Sabrina skončí. V době natáčení filmu to zdaleka tak jasné nebylo. Při pohledu na hotový snímek se téměř zdá, že konečná volba byla tak trochu omylem. Problém nebyl jako obvykle ve svižné režii Billyho Wildera, ani ve scénáři, který úspěšně kombinuje romantiku s ironií a je rozhodně kompaktnější a vtipnější než původní hra.
Pokud Wilder tentokrát v něčem selhal, bylo to obsazení. Problém rozhodně nebyl v představitelce titulní role. Audrey Hepburnová, která právě oslnila v Prázdninách v Římě (Roman Holiday, 1953), byla Wilderovým snem. V době posedlé bujností tvarů byla její chlapecká krása naprostým zjevením a Wilder její směs dětské naivity a křehké ženskosti dokázal maximálně využít. Problémem nebyl ani William Holden, který po Stalagu toužil s Wilderem pracovat znovu a jako David byl bezchybný. Problémem byla asi největší hvězda filmu - Humphrey Bogart, respektive kombinace těchto tří držitelů Oscara.
Zatímco první dva s režisérem vycházeli skvěle a navíc se jeden do druhého zamilovali, Bogart (na poslední chvíli nahradil Caryho Granta a roli vzal, aniž četl scénář) dělal potíže. Nesnášel svou roli, začal nesnášet i Wildera, žárlil na pozornost věnovanou Hepburnové - a jako obvykle pil. Vztahy na place se do výsledku nezbytně promítly a vztahová rošáda na plátně za těchto okolností nemohla fungovat, ani kdyby se Wilder rozkrájel.
Iva Hejlíčková
Letní filmová škola 2011