Sampo

Legendární finsko-sovětský snímek je vůbec první filmovou adaptací finského národního eposu Kalevala a pomníkem kulturní spolupráce obou zemí. Ve velkofilmu Alexandra Ptuška ožívají bájní hrdinové Lemminkäinen, Ilmarinen a Väinämöinen a svádějí se zlou čarodějnicí Louhi osudový boj o kouzelný mlýnek sampo.
Režie fantastického filmu Sampo, který vychází z finské mytologie, se ujal sovětský režisér Alexandr Ptuško, známý zpracováním ruských pohádek Sadko (1952) nebo Ilja Muromec (1956) oceněných na mezinárodních festivalech. Ptuškův rukopis si přitom v ničem nezadá s dobovými historickými velkofilmy.
Příběh zpracovává, ale místy zásadně i přetváří a schematizuje nejznámější dějovou linku eposu Kalevala, který z finsko-karelské lidové slovesnosti sestavil v 19. století Elias Lönnrot. Čarodějnice Louhi, vládkyně severní země Pohjoly, unese sestru kováře Ilmarinena Annikki, která je zaslíbena Lemminkäinenovi. Pro její vysvobození je Ilmarinen nucen ukout kouzelný mlýnek sampo a zanechat jej v Pohjole. Hrdinové z Kalevaly se ale vzápětí vypraví vybojovat sampo zpět a navrátit své zemi blahobyt. Rozzlobená Louhi však ukradne z nebe slunce a uzamkne ho do pohjolské hory. V Kalevale nastává nekonečná temnota a mráz…
V hlavních rolích filmu se objevili finští, ruští i pobaltští herci i herečky. Natáčení probíhalo na mnoha místech ve Finsku i v Sovětském svazu - včetně východofinského národního parku Koli, helsinského skanzenu Seurasaari, moskevských studií Mosfilmu nebo krymského pobřeží. Každá scéna se natáčela celkem čtyřikrát: v běžném formátu a poté na cinemascope, a to v ruské i finské verzi. V postprodukci byly následně hlasy předabovány rodilými mluvčími. Režisér Ptuško a jeho finský asistent Holger Harrivirta následně sestříhali národní verze každý podle svého a ve výsledku tak vznikly dva odlišné snímky.
Film natolik zaujal i americkou distribuci, že v roce 1964 vznikla jeho hollywoodská verze - američtí filmaři původní snímek zkrátili o celých dvacet minut, předabovali ho do angličtiny a z politických důvodů dokonce změnili jména všech členů štábu i herců - například z Ptuška se v Hollywoodu stal Gregg Sebelious. V USA se film uváděl pod názvem The Day the Earth Froze (Den, kdy zamrzla země) a byl propagován jako sci-fi horor, tedy jako tehdy velmi populární žánr návštěvníků autokin.

Michal Švec
lFŠ 2015

Děj této pohádky, natočené r. 1959 v rusko-finśké koprodukci v obou jazycích souběžně, vychází z mýtického Karelsko-finského eposu "Kalevala". Anniku, sestru hrdinného kováře Ilmarinena unese zlá čarodějnice Louchi, vládkyně Pohjoly (nevlídné, věčně zmrzlé země na severu) a uvězní ji ve svém království. Dívčin bratr se spolu s jejím ženichem, bohatýrem Lemminkäinenem, vydávají na dalekou cestu za jejím osvobozením, což ale není ani trochu jednoduché. Louchi si klade různé podmínky, jimiž zkouší jejich statečnost, lásku a vytrvalost. Jedním nejtěžších z úkolů je výroba kouzelného mlýnku Sampo, který má tři složení a když se s ním točí, mele mouku, sůl a zlato.