Sauna

Severská slátanina
Nuda od začátku do konce. Jedinný důvod proč   jsem se na Saunu odhodlal podívat bylo zařazení   do historického roku. Hlavní protagonisté mě   taky zrovna nezaujali a hlavně Rain Tolk mi lezl   krkem od začátku do konce. Díky bohu za   krásné prostředí filmu. Aspoň něco.

Přemýšlím, jak co nejlépe popsat svoje   pocity. Jsou mrazivé, chladné, děsivé a   nádherné zároveň, ostatně jako celý tenhle   film. Dotknul se mojí duše nesmazatelným   způsobem. Naprosto přesně, bez varování mě   zasáhl v celé své kráse. Možná jsem tak   trošku tušil, že se mi bude líbit, ale   výsledek daleko předčil moje očekávání. Ten   je bezchybný a dokonalý zároveň, víc snad ani   nemá cenu psát. Jen jednu věc vím skoro   jistě. Už se na něj nikdy nepodívám znovu.   Nemohl bych pak v klidu pohlédnout do zrcadla.   Nebo snad někdy ano, ale až za hodně dlouho.   Až bude ten správný okamžik.

Sauna je hranice mezi filmem a uměním. Kdyby se   mě někdo zeptal, do jakého žánru bych film   zařadil, pravděpodobně bych mu neodpověděl.   Ano, má to prvky hororu. Ale hororem bych to   přímo nenazval. Je to atmosférické,   strašidelné, depresivní a má to skvělý   hudební podkres. Co mě ale totálně dostalo na   kolena, byla práce s postavami, herecké výkony   a především pointa. Závěr byl taky   úchvatný. Ovšem si budu muset dopřát ještě   mimimálně jedno shlédnutí, abych film
plně   pochopil. Ale tuším, že jsem objevil další   Fontánu. První shlédnutí- 90%

Smiřuji se postupně s tím, že nechat diváka   tápat v příčinách dějů, je autorský úmysl   a nikdy nic dopodrobna objasněno a vysvětleno   nebude, jen naznačeno, což pro pragmaticky   uvažujícího člověka je větší horor, než   to co se odehrává ve filmu. Většinou mám   problém pochopit proč se to či ono děje, anebo   proč některé postavy dělají to co dělají.   Tento film nebyl výjimkou, zase jsem nic   nepochopil. V tomto případě to však nebylo   podstatné. Atmosféra, řekl bych   tarkovsko-bergmanovského ražení, byla dosti   dobrá. Sice se nebylo čeho bát, akorát toho,   že se neví co se děje, ale tak nějak si   představuji skutečný horor, i když Saunu bych   zaškatulkoval spíše jako mysteriózní.   Žádní mátožní zombie, bradavičnatí   mutanti, počítačoví démoni, bestiálně   vraždící psychopati, špatně udělaná monstra   ani krvelačná zvířata. Pouze představy,   výčitky svědomí a jedna stavba uprostřed   bažiny. Ten „kdosi“ s krvácejícím otvorem   místo obličeje, byl už poněkud mimo a   posloužil pouze k vyjádření nemožnosti úniku   před určeným osudem. Mimo několika malých   (kamera, vizuál, atd), si jedno velké plus   vysloužil fakt, že ve filmu mluví postavy   svojí řečí, finsky a rusky. Filmy kde tomu tak   není, příliš neocením.

Tak nevím. Na jednu stranu jsem si rád oddechl   od amerických B slátanin, ale na druhou stranu   jsem se zase nudil. Tak nevím na co je lépe se   dívat, zda na americké hovadinky, nebo na   finské filmové pokusy. Vlastně jsem ani   příliš nepochopil celkovou linii příběhu.   Ale to je moje chyba. Chyba filmu byla ve   statičnosti, bez náznaku akce, bez emocí, bez   napětí. A tak, neobjevit se občas přízrak a   na konci "mátoha", asi bych těžko   vytušil, že se dívám na horor. CI 03112010   7605/7956