Sbohem Dragon Inn

Celý „děj“ se odehrává v kině v němž se   promítá film Dragon inn (1966). Když pominu   slova, která jsou součástí promítaného   filmu, tak první dialog proběhl po 45 minutách,   asi pět vět. Za, asi 20 minut, se to rozjelo   znovu, další dvě věty. Rozhodně nejde říci,   že základem filmu je konverzace. Snímek by se   dal charakterizovat jako snímek dlouho   trvajících záběrů. Několika minutový   záběr na zaměstnankyni kina jdoucí po chodbě.   Střih. Několika minutový nehybný záběr na   diváky hledící na plátno. Střih. Několika   minutový záběr na zaměstnankyni kina jdoucí   do schodů. Střih. Atd. Zpočátku zajímavé,   ale zhruba pětiminutový nehybný záběr na   prázdné hlediště byl moc i na mě, jakožto   příznivce statických záběrů. Záběry sice   pěkné, ale místy až nudně dlouhé. Přesto   všechno se lze bavit o atmosféře, nostalgické   vzpomínce a poctě klasickým kinosálům, které   jsou na ústupu nejenom u nás. I to očekávání   a napětí, co se z toho celého vyvine film   obsahuje. Sice se nic nevyvinulo (dějově), ale v   tomto případě to nevadí