Sbohem, má konkubíno

Zobrazit všechny (10)

Nahrát obrázek

Ba wang bie ji

Další název:

Farewell My Concubine

Žánr:

romantický / válečný

Země:

Hongkong / Čína

Rok:

1993

Délka:

171 minut

Premiéra v ČR:

10.3.1997

Fotogalerie obsahuje 1 fotografií

„Barvitý epos, zachycující bouřlivé období padesáti let (1925-1977), během něhož došlo k převratným změnám tradic a orientace čínské společnosti“

81.7%

imdb.com

Film
- Profil|
- Obsah (1)|
- Zajímavosti (1)|
- Ceny (3)|
- Chyby (0)|
- Hlášky (0)|
- Externí recenze (0)|
- Festivaly (0)|
- Výroba
Obsazení
- Obsazení (38)
Fotogalerie
- Fotogalerie (1)|
- DVD obaly (0)|
- Fotky z akcí (0)|
- Fotky z festivalů (0)|
- Tapety (0)
Videa
- Trailery (1)|
- Soundtrack (0)
DVD & TV & KINO
- VHS / DVD / Blu-ray|
- TV (0)|
- Kino (0)
Komentáře
- Komentáře (0)|
- Diskuze (0)|
- Odkazy (0)
Další
- Bibliografie (4)|
- Články (0)|
- Tiskové materiály (0)|
- Kniha (0)|
- Přehlídky (0)|
- Akce (0)|
- Audio press (0)|
- Tisk|
- Akt.

Obsah filmu Sbohem, má konkubíno

Zobrazit více >

Dějištěm snímku čínského režiséra Cchena Kchaj-ke Sbohem, má konkubíno je velmi specifické prostředí Pekingské opery, která je jednou ze stěžejních forem čínského divadelního umění. Název filmu je zároveň názvem populárního operního díla, jež vzniklo v roce 1921 na námět, zpracovávaný v čínské divadelní kultuře po několik staletí (autory této verze jsou herci Mei Lan-fanga Jang Siao-lov). Na pozadí legendy o králi, jemuž ve válce zbyl jen kůň a věrná konkubína, tvůrci vyprávějí příběh neobvyklého vztahu mezi představitelem ženských rolí (Čchengem Tie-i, jeho dlouholetým hereckým partnerem a nejbližším přítelem Tuanem Siao-lov a bývalou prostitutkou Tü-sien, která se stane Tuanovou manželkou. V pěti kapitolách tvůrci zároveň sugestivně zachycují padesátileté období novodobých čínských dějin: od roku 1925, kdy se soustřeďují na postižení odvrácené strany slavných divadelních tradic (scény tvrdého výcviku a krutých trestů mladičkých adeptů operního umění), přes čínsko-japonskou válku (1937-1945), která dočasně sjednotila pravicovou Čínskou národní stranu (Kuomintang) a komunisty, dále přes následnou občanskou válku (1946-1949) a vítězství komunistů, až po tzv. Velkou proletářskou kulturní revoluci (1966-1976). Nabízejí přitom odlišnější pohled na minulost své země, než jaký známe ze slavného Bertolucciho snímku poslední císař (1987). - Zachycení dějinného pozadí je ovšem jen jednou z kvalit mnohovrstevnatého díla, dotýkajícího se konkrétních historických událostí, ale mnohem více "věčných" filozofických a uměleckých témat: polarity mezi mužským a ženským pohlavím, konfliktu mezi generacemi či prolínání fikce a reality. Tvůrci výpravného díla jakoby v mnohém přejali postupy vysoce stylizovaného tradičního divadla: vedle využití typově vymezených postav obratně zacházejí se symbolickými náznaky či s vypravěčskými postupy legendy (nalezené dítě, z něhož se později vyklube fanatický komunista). Velkou zásluhu na emotivním účinku má zároveň mimořádně vytříbená vizuální a zvuková složka filmu.

Autor/Zdroj: /reklamní materiály distributora

Mistrovská adaptace románu o Pekingské opeře v letech 1924-1977 s intimním pohledem na široké osudy dvou hlavních představitelů - krále a jeho konkubíny. Pekingská opera je jednou ze stěžejních forem čínského divadelního umění. Název filmuje zároveň názvem populárního operního díla, jež vzniklo v roce 1921 na námět, zpracovávaný v čínské divadelní kultuře po několik století. Na pozadí legendy o králi, jemuž ve válce zbyl jen kůň a věrná konkubína, tvůrci vyprávějí příběh neobvyklého vztahu mezi představitelem ženských rolí Čchengem Tie-i, jeho dlouholetým hereckým partnerem a nejbližším přítelem Tuanem Siao-lou a bývalou prostitutkou Tii-sien, která se stane Tuanovou manželkou. V pěti kapitolách tvůrci zároveň sugestivně zachycují padesátileté období novodobých čínských dějin: od roku 1925, kdy se soustřeďují na postižení odvrácené strany slavných divadelních tradic až po tzv. Velkou proletářskou kulturní revoluci (1966-76). Nabízejí přitom v mnohém odlišný pohled na minulost své země, než jaký je znám ze slavného Bertolucciho snímku Poslední císař.

Program ART; 28. Letní filmová škola
Autor/Zdroj: /Letní filmová škola
Ocenění: Zlatá palma (rovným dílem spolu s australským Pianem) na 46. MFF v Cannes, Zlatý glóbus a Cena BAFTA za cizojaryčný film, nominace na Oscara v kategoriích cizojazyčný film a kamera Pekingská opera je jednou ze stěžejních forem čínského divadelního umění. Na pozadí legendy o králi, jemuž ve válce zbyl jen kůň a věrná konkubína, tvůrci vyprávějí příběh neobvyklého vztahu mezi představitelem ženských rolí Čchengem Tie-i, jeho dlouholetým hereckým partnerem a nejbližším přítelem Tuanem Siao-lou a bývalou prostitutkou Tü-sien, která se stane Tuanovou manželkou. V pěti kapitolách tvůrci zároveň sugestivně zachycují padesátileté období novodobých čínských dějin: od roku 1925, kdy se soustřeďují na postižení odvrácené strany slavných divadelních tradic, přes čínsko-japonskou válku (1937-45), přes následnou občanskou válku (1946-49) a vítězství komunistů, až po tzv. Velkou proletářskou kulturní revoluci (1966-76).

Kino ART
Autor/Zdroj: /Kino ART

Mistrovská adaptace románu o Pekingské opeře v letech 1924 až 1977 s intimním pohledem na široké osudy dvou hlavních představitelů - krále a jeho konkubíny. Pekingská opera je jednou ze stěžejních forem čínského divadelního umění. Název filmuje zároveň názvem populárního operního díla, jež vzniklo v roce 1921 na námět, zpracovávaný v čínské divadelní kultuře po několik století. Na pozadí legendy o králi, jemuž ve válce zbyl jen kůň a věrná konkubína, tvůrci vyprávějí příběh neobvyklého vztahu mezi představitelem ženských rolí Čchengem Tie-i, jeho dlouholetým hereckým partnerem a nejbližším přítelem Tuanem Siao-lou a bývalou prostitutkou TuX sien, která se stane Tuanovou manželkou. V pěti kapitolách tvůrci zároveň sugestivně zachycují padesátileté období novodobých čínských dějin: od roku 1925, kdy se soustřeďují na postižení odvrácené strany slavných divadelních tradic (scény tvrdého výcviku a krutých trestů mladičkých adeptů operního uměn, přes čínsko-japonskou válku (1937-45), která dočasně sjednotila pravicovou Čínskou národní stranu (Kuomintang) a komunisty, dále přes následnou občanskou válku (1946-49) a vítězství komunistů, až po tzv. Velkou proletářskou kulturní revoluci (1966-76). Nabízejí přitom v mnohém odlišný pohled na minulost své země, než jaký je znám ze slavného Bertolucciho snímku Poslední císař.

Autor/Zdroj: /Kino AERO

Na pozadí legendy o králi, jemuž ve válce zbyl jen kůň a věrná konkubína, vyprávějí tvůrci příběh o přátelství mezi představitelem ženských rolí v Pekingské opeře Čchengem Tie-i a jeho hereckým partnerem Tuanem Siao-lou. Pevný vztah mezi muži naruší až dívka, která se stane ženou jednoho z nich. Film získal v roce 1993 na MFF v Cannes Zlatou palmu.
(Briana Čechová, Literární noviny 18/1997 - redakčně upraveno)Autor/Zdroj: /28.LFŠ < Zobrazit méně

zobrazit všechny obsahy (1)

TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit zde >>

režie:

	Š Jen-šeng	.....	Pekingská opera
	Čchen Kchaj-ke

hraje:

Čang Kuo-žung	.....	Čcheng Tie-i
Čang Feng-i	.....	Tuan Siao-lou [36]
Gong Li	.....	Tü-sien [27]
Lu Čchi	.....	Kuan Ťi-fa
Jing Ta	.....	Na Kchun
Ke Jou	.....	mistr Jüan [36]
Li Čchun	.....	mladý Čtyřka
Lej Chan	.....	dospělý Čtyřka
Tchung Ti	.....	starý Čang
Ma Ming-wej	.....	malý Tou-c'
Jin Č'	.....	mladý Tou-c'
Fej Jang	.....	malý Š'-tchou
Čao Chaj-Iung	.....	mladý Š'-tchou
Li Dan	.....	Laj-c'
Ťiang Wen-li	.....	matka Tou-c'
Č' I-tchung	.....	Aoki Saburo