Seabiscuit

Film podobného ražení jako   Phar Lap a také výborný.   Film nejen o koni a třech   hlavních postavách ale i   film, který zajímavým a   barvitým způsobem poměrně   přesně vystihuje ducha   tehdejší doby tj. americké   hospodářské krize. Filmy   tohoto typu působí v   dnešní záplavě filmového   braku jako zjevení.   Zaplaťpánbůh za to.

Toto byl moc pěkný a pro mě   taky překvapivě se   vyvíjející film. Ze   začátku jsem byla sice   trochu zmatená a nechápala   jsem kdo je kdo, ale brzo jsem   pochopila, že osudy postav se   začnou jaksi spojovat.   Nakonec se mi moc líbilo, že   to nebylo jen o slávě   jednoho koně, ale hlavně   dojemný příběh o lidech.

Na začátku filmu jsem si   říkala co se z toho nakonec   vyklube a musím říct,že se   z toho vyklubal dost dobrej   film.Ne nadarmo byl nominován   na sedm Oscarů:-)

Krásný a dojemný film o   koních a lidech. Mám rád   příběhy, kde to outsider   všem natře. A kdyby se tak   20 minut sestříhalo, dal   bych možná bodů více.   Trochu jsem se bál výkonu   Tobeyoho Maguira - byl to   první film po Spidermanovi,   který jsem s ním viděl -,   ale mile mě překvapil.

Tenhle příběh je vážně   dost neuvěřitelný, jenže   se stal a tím pádem nelze   mít nic proti. Ale filmové   zpracování je podle mě   povedené, natočené s citem   a nic tu není přehnané. A   moc se mi líbily herecké   výkony...
Takže   celkově dobré i když na   příběhy tohoto typu jinak   moc nejsem.

Ze začátku jsem byla k   tomuto filmu dost skeptická,   nejspíš proto, že koně   nepatří mezi mé   nejoblíbenější zvířata   či hobby. Trvalo asi 45   minut, než se na obrazovkách   objevil Seabiscuit, což mi na   hvězdičkách moc nepřidalo.   Nejvíce se mi na filmu líbil   vztah mezi Redem a Biscuitem,   mezi mé oblíbené scény   patří ta, kdy Red leží na   nemocničním lůžku a   dokazuje jinému žokejovi,   jak Biscuita dobře zná a   citový vztah mezi nimi.   Zfilmování dostihů se mi   též moc líbilo, i když já   jsem pytlíček nervů a   nedokáži se dívat na   průběh soutěže, jen na   její konec. :-)

Nemusím být jockey, abych   poznala, že herecké   máchání rukama před   obličejem, že jako   vyjíždím koně, je úplně   blbě.
Počáteční   zkratkovité sekvence a skoky   v čase mě uváděly do   zmatku. No ale když jsem se   začala soustředit, děj se   zpomalil.
Kéž by se   všechno odehrávalo i v   reálném životě tak   idylicky...
Ne, nemohu   film hodnotit lépe, protože   je to celé podáno hodně   naivně a velmi stylizovaně.   To si fakt někdo myslí, že   žokejové se při jízdě   takhle baví a pak vyrazí,   jako by se nechumelilo?