Karel IV. hovořil česky, německy, francouzsky, italsky i latinsky a byl také autorem několika latinsky sepsaných děl, což byla mezi středověkými panovníky velká výjimka. Byl nejen autorem, ale především podporovatelem literární činnosti, a to zejména náboženských a historických textů, které měly zpracovat starší české dějiny i popsat Karlovu vládu pro budoucí generace. Jednou z charakteristik moudrého krále ve středověku byla potřeba obklopovat se učenci. To Karel splňoval zcela jednoznačně. Jeho nejbližším spolupracovníkem byl Arnošt z Pardubic, první pražský arcibiskup, který se aktivně podílel i na založení pražské univerzity, či jeden z prvních humanistů u nás, litomyšlský a olomoucký biskup Jan ze Středy. Mezi jeho přátele patřil i jeden z předních vzdělanců Evropy Francesco Petrarca. Důsledky Karlova rozmyslu a intelektuální činnosti nesou své plody dodnes. Karlovo vysoké učení pražské je nejen první univerzitou ve střední Evropě, ale i dnešní nejprestižnější vysokoškolskou institucí České republiky.
Karel IV. se sice přídomku moudrý nedočkal, přesto byl již svými současníky za takového vládce považován.
Zdroj: Česká televize
