Slunce, seno a pár facek

Škopková: "Já si tady připadám spíš jako krotitel divoký zvěře, než jako milující dcera!"

Takovejch hodin a člověk čumákuje do tmy!

Blaženko, to jsem já Kája. Já jsem vám přišel říct že vás miluju. Že si vás asi vemu.

Závěrečný výrok babky komentující pranici u zámku:

"Už se perou, už se perou, já to řikala vod začátku, že si čumáky rozbijou!!!"

No hop hop doktůrku. Šup šup Kájínku.

Škopková: (na malého Jiříka) „Co to tam zase píšeš za nesmysly ? Svatba se píše s D, jo?”
Jirka: „A jo...”
Škopková: „Řeknu si svadba, svadební košile... co slyšim ? D. A píšu T, troubo... To by mě zajímalo, co ty děti ve škole učí!”

Velebnosti, vy svítíte!!!

Paní inženýrka to je něcoa jůst jo!!! A ať si tu Blaženu naložijou do octa a jůst jo!!!

Škopková: To má bejt k? To je hnus a ne k!!!
Kája. Ale to je ještě hezký k. Kdy bvy jste viděla mí k....

Blažena: „Bych ti chtěla něco říct... si doktora nevemu...”
Škopková: „Cože?”
Blažena: „No, já vlastně ani nemůžu...”
Škopková: „Fanka, drž mě! Já ti dám ‚nemůžu’... Tak toho si vemeš, kdybych tě za tydlety vlasy měla dotáhnout na národní výbor... Neser mě, Blaženo ! Tadydle nákupy za statisíce... třikrát posíláme voznámení, že se vemete, že se nevemete, že se vemete, že se nevemete... Já ti seženu doktora, takový terno a ty řekneš, že si ho nevemeš? Tak toho si vemeš, jakože já se jmenuju já, to ti přísahám !

Kelišová:Ať se propadnu do západního Německa,jestli kecám,velebnosti!

Farář Otík v okouzlení komentující srážku vozem od inženýrky Gábiny Tejfarové:

"Tvář skoro jako anděl měla, vlídně ke mně promluvila a hebkou svou rukou prach z mého roucha očistila."

Babky ze vsi reagují: "To byla můra!"

Škopek junior: Mami,co je to coura?
(Škopková mu vrazí facku)

Škopková: "Kolikrát jsem ti říkala, abys na tu tužku neryl?"
Jirka: "Šestnáctkrát"
Škopková: "No tak."

Škopková: „Že má dvouletýho parchanta s cizí courou, ňákou pražskou! To se stalo!”
Jirka: „Mami, a co je to coura?”
(Škopková mu vrazí facku.)
Jirka: „Jau!”
Škopková: „Hajzle jeden.”

Babky: „A máme po ptákách!”

Babička: „Já mám zuby támhle v kredenci, v šupleti!”
Škopková: „To máte, patnáct let, ale ještě jste si je nešoupla do huby!”

(Evík s Béďou se dívají na údajné porno.)
Béďa: „Prosim tě, Josef, cos nám to pustil!”
Josef: „To je co?”
Béďa: „No to je, tam nějakej dědek se furt modlí, žádný kozy, nějaký svatý tam lítaj, to je teda...”
Josef: „Jaký svatý? Týýý vole, průser!”

(Venca se chce na půdě milovat s Blaženou.)
Blažena: „Ne, ne... Nebo radši jo...”

(Venca se dostane jedné noci ke Škopkovic oknu a začne ukecávat Blaženu.)
Venca: „Otevři. To jsem já! Nedělej fóry, Blážo. Blážo...”
(Škopková otevře okno a vylije na Vencu kýbl vody.)
Škopková: „Já ti dám fóry, ty neřáde jeden! Ještě jednou se tu ukaž a uvidíš! Pinďo, trhej!”

(Škopek narazí do Škopkové břichem.)
Škopková: „Prosim tě, deš jako buldozer!”

Škopková: (o sousedce) „Konopnice jedna žlučová.”

Konopníková: (vidí Škopkovou, jak masíruje Pepovi záda) „To vypadá, jako když... Ale že by takhle obráceně?!”

Konopníková: „Znáš ji?”
Venca: „Jo, to je ta...”
Konopníková: „Takže znáš.” (načež mu dá facku)

V televizi: (porno) „Můj bože, můj bože, můj bože...”
Teta: „Copak že to je?”
Kelišová: „Utrpení.”

Evík složila básničku: „Jednoho dne v parku, našel jsem tam marku. Ležela tam mnoho dní, byla totiž východní.”

Blažena: „A proč vy jste se vlastně nevdala?”
Řídící Hubičková: „Ženatej, dvě děti... a nesnášel opery, dobytek. Tak co s ním?”

Škopková: „Prosim tě, řekni mi, co na tom chlastu máš...”
Škopek: „Já ti to řeknu, a ty začneš chlastat taky...”

Maminka: „Aspoň ten guláš jsi mi udělat mohla...”
Škopková: „Maminko, vy dobře víte, že po guláši trpíte průjmama...” (otočí se ke Kájovi Kroupovi) „No čestný slovo, doktore, dycky se mi po tom posere...”

"Svíítíím, sem světluška!"

Už se poprali?

Další pumpička rozflákaná, taková blamáž.

Já ho nevožrala, von chlastal sám!

Taková orchije, tááto. Vždyť to si naše Blažena ani nezaslouží.

Cecilka: A v hříchu chce vstoupit do jinýho stavu manželskýho...

Škopková: Přijela sem až... až v autě a scháněla se po něm!

Předseda Rádl o soutěživosti Škopkové a Konopníkové: Prosím tě, která víc mákne... Ty až se to doví, tak utrhnou těm kravám vemena úplně...

Škopková o návštěvě televize: Co by taky v tom kravíně dělali? Pár záběrů na nás, na krávy a hotovo...

Škopková : "Když blázen, tak blázen..."

"Zhasni to, blboune..."

(Kelišová se polije v hospodě)
Kelišová:Dopr....... práce!

Maminka: „Pane božee, jak já k tomu přijdu, že já mám takovouhle dcéééru...”
Škopková: „Podívejte, co jste si udělala, to máte, na to nenadávejte...”

Maminka: „Aspoň ten guláš jsi mi udělat mohla...”
Škopková: „Maminko, vy dobře víte, že po guláši trpíte průjmama...” (otočí sa ku Kájovi Kroupovi) „No čestný slovo, doktore, dycky se mi po tom posere...”

Škopková: (na Škopka, ktorý prepisuje svadobné oznámenie) „Von není štond přepsat tadydle pár obálek ! Ježišikriste, Bavorov s malým B... Blbe, jdi vod toho !”

(Škopková sekíruje svoju senilnú mamku, ktorá leží v posteli na dvore, a chce jej dať medicínu. Všetkému sa prizerá doktor Kája Kroupa.)
Škopková: „Maminko, nezlobte mě už zase furt ! To se mám s váma ustavičně zlobit ? Jak dlouho tady zase budu takhle trčet!”
Maminka: „Nechte mě bejt...”
Škopková: „Okamžitě vylezte, slyšíte?”
Maminka: „Ne !”
Škopková: „Okamžitě vylezte !”
Maminka: „Ne !”
Škopková: „Jen si tady pana doktora pohněvejte, no jen si ho pohněvejte, vodjede a budete to mít !”
Maminka: „No booože, ať si jede, booože, nikdo se ho neprosil, ani vo ten jeho neřád, ať si ho bere sám, jéééžišmarjá... Babu by nejradši voddělal !”

Škopek: „Si toho ženicha sežene sama, ne ?!”
Škopková: „To se ví, takovýho jako tůdletoho, to se ví že jo...”
Škopek: „Vždyť to není malá holka...”
Škopková: „Ty mlč, ty tomu tak rozumíš... máš místo mozku z piva kostku !”

Škopková: „No že vám huba neupadne, maminko - tak my prej jí trápíme hlady, člověk si vod huby utrhne, sám jí přinese... a vy tady budete vykládat takovýdle věci !”
Maminka: „No dyť je to pravda, bodejť ne, prosím tě a co dneska, ta polívka - ble blééé, kyselááá !”
Škopková: „Maminko, dyť to bylo kyselo. A když je to kyselo, tak je to kyselý... to si taky musíte rozmyslet, co vlastně chcete !”

Škopková: „Já vím, že můj starej stojí za hovno, ale je to můj muž !”

Doktor na žebříku: Blaženko, to jsem já- Kája! Blaženko, já jsem vám jenom přišel říct, že vás asi miluju, že si vás asi vezmu...

Předsedóó,...ať mě živočichář nedráždí.

Škopková: "Co to tam píšeš? Svatba se píše s T!"
Jirka: "A jo.."
Škopková: "Řeknu si svatba, svatební košile - co slyším - D, píšu T, troubo.
Škopková na manžela: "To by mě zajmalo, co se dnes ty děti ve škole učej."

Škopková vysvětluje hlasatelce v kravíně: Protože u nás je prvek, kterej má takovej velkej význam v přestavbě... teda myslím, v živočišné přestavbě, já, no, to... Řekla jsem něco blbě? Néé, já bych chtěla říct, že u nás jde přestavba tak rychle, že my už dnes se máme líp než zítra... pozítří... včera- no, včera jsi to přece říkal, předsedo?!

Chudák doktor, ten už nám nenapíše ani kapky do ucha.

Ty mlč ty, tomu tak rozumíš, máš místo mozku z piva kostku.

Jednoho dne v parku, našla jsem tam marku, ležela tam mnoho dní , byla totiž východní.

Mi řekni prosím tě co na tom chlastu máš? Já tito řeknu a začneš chlastat taky.

"Co to zase melete Kelišová?"

"Ať se propadnu do západního Německa, jestli kecám."

Syn Škopkových se ptá otce: "Tati a bila tě taky někdy tvoje maminka? Ne, jenom tvoje."

Kelišová: „Dvě malý limonády.”
Miluna: „Dyť už jste si je koupila, v krámu.”
Kelišová: „Neměli žlutý!”

Škopková a Škopek usínají v manželské posteli.)
Škopková: „Taková vostuda, já bych se odsud nejradši odstěhovala...”
Škopek: „Prosim tě kam, stejně nás všude už znaj. A je to blamáž.”
Škopková: „Co vostuda, blamáž. Prosim tě nedejchej na mě, táhne z tebe pivo a smrděj ti nohy, jdi si je umejt, dobytku jeden. To je život...”

Učitelka Hubičková: „Jen se neboj, já jsem si na ně nachystala Romea a Julii...”
Blažena: (listuje knihou) „Když to je na ni moc tlustý, ta nás voba zamorduje už v prvním dějství!”

Tlustý Josef: „Jsem pro ni moc tlustej...”
Škopková: „Tlustej? A kde?”

Škopková u telegramů: "Ježiši Maria, todle je K? To je hnus a ne K." Doktor: "To je ještě krásný K, to kdyby jste viděla moje K." Škopková: "No jo, pane doktore, vy na to máte školy..."

Škopková: Ježišikriste, Bavorov s malým b- blbe, di vod toho!!

Předseda Rádl, komentující fotky inženýrky Tejfarové: Vona je kus, to se musí nechat Béďo, podívej... Živočichář Béďa: No, vona je kus, vona je... vona je vdova, vdova je.

Škopková: Švajdarajd jeden - a ten váš si tu pražskou fuchtli může klidně vzít, von pro tebe Blážo, stejně nebyl žádná partie... Škopková k Pláteníkové: Si nemyšli - když vy přistavíte, tak my to poženeme o štok. Když vy břízolit, tak my kachlíčky a když vy inženýrku, tak my - to budete koukat!!!

Škopková u oběda: Není čas, máme doktora chycenýho, musíme dělat než by si to rozmyslel jako Pepa!! Škopek: No, dyť ty by si uštvala někoho jinýho...

Škopková Blaženě: Tak toho doktora si vemeš, kdybych tě za tydlety vlasy měla dotáhnout na výbor! Neser mě, Blaženo! Tajdle nákupy za statisíce, třikrát posíláme oznámení, že se vemete-že se nevemete, že se vemete-že se nevemete....Já ti seženu doktora, takový terno a ty řekneš, že si ho nevemeš? Toho si vemeš, jako že já se menuju já !!!