Sorry, Wrong Number

Invalidní žena si vlivem omylu ve spojení po   telefonu ve snaze se dovolat svému manželovi   vyslechne rozhovor mezi dvěma muži obsahující   plán vraždy. Rozhodne se tomu zabránit, ale v   životě by nikoho nenapadlo, jaké vyvrcholení   to bude mít. Rozhlasová hra ve stylu -one woman   show- musí znít hodně dobře, že to dosáhlo   až v tak explicitní filmové dílo. Velice   zajímavý příběh přesahující filmový   žánr noir, s pokoutně rozptylujícími zárodky   skvělých nápadů a s postavami   charakteristickými pro svou cyničnost a   necitelnost. Dramatický děj se znaky   fantastického komorního díla zaměřující se   na rostoucí strach a zoufalství ženy, která   sotva může ujít pár kroků od postele, si   dokonce krapet pohrává i s klaustrofobií. A   vlastně ani není divu. Sama doslova izolovaná v   místnosti a jediným spojením se světem je   obyčejný telefon. Na svou dobu však   převážně se spojovatelkou, které něco   vysvětlit není zrovna jednoduchá záležitost.   Příběh se v rámci filmového zpracování   vyvíjí i mimo tuto hlavní postavu a   samozřejmě ve zcela jiném prostředí a tak se   svým přirozeným nespěchajícím tempem   dozvídáme další okolnosti všeho dění   vrcholící skutečně až šokujícím závěrem,   který diváka dokáže do sedačky doslova   přibít. Černobílý obraz si skvěle pohrává   se světly a stíny a dodává tomu tu správnou   uhrančivou atmosféru dodávající ono   patřičné napětí a tajemno. Finále je   skutečně vygradováno do maxima a tak nezbývá   než před tvůrci sklonit klobouk. A před   představitelkou hlavní role Barbarou Stanwyck   obzvlášť. Pro zajímavost, rozhlasová hra   byla do podoby filmu zpracována už o dva roky   dříve a samozřejmě i několikrát později, a   to dokonce i v československé televizi s   Jiřinou Šejbalovou v hlavní roli. Vskutku   významné dílo.

Bezvadné filmové zpracování původně   dvacetiminutové rozhlasové hry Lucille   Fletcherové s vynikajícím hereckým obsazením.   Stejnou roli ochrnuté ženy vytvořila Jiřina   Šejbalová v krátkometrážním televizním   snímku Jiřího Weisse "Promiňte,   omyl" v roce 1963.