Soumrak samurajů

´When the Last Sword Is Drawn´ vs. ´The Last   Samurai´. Co mají tyto dva filmy společného?   Oba mají totožný námět a mnohé scény   dokonce jakoby jeden od druhého kopíroval.   Hlavně samotný závěr. Jenomže pokud byl   japonský snímek uveden o rok dříve na nějaké   Tokijském filmovém festivalu, spíše to   vypadá, že si Američané pro sebe jen   poupravili scénář, jako to udělali se   Svěrákovým Tmavomodrým světem pro svůj Pear   Halbor. ´When the Last Sword Is Drawn´ obsahuje   hodně postav a dobře vysvětluje život   samuraje, zatímco popcornový ´The Last   Samurai´ je převeden do super stylových a   krásných obrazů. Japonští tvůrci navíc   narozdíl od akčního Hollywoodu celou koncepci   pojali v daleko větší atmosférické   dramatické anabázi. Celou koncepci převyšuje   samurajský romantismus v daném aspektu všeho   bytí a tradic a to spíše v emočním hávu   právě vlivem daného tématu. Oba filmy jsou tak   spíše nesrovnatelné právě kvůli rozdílnému   pojetí. Hollywood je prostě Hollywood, ale i   tento japonský počin stojí za shlédnutí. Jen   nelze očekávat mohutné souboje, jak bývá   zvykem..

Soumrak (2002), Soumrak samurajů (2003), Skryté   ostří (2004). Tři novodobé filmy u kterých je   patrný tématický návrat ke klasickým,   sociálně kritickým, samurajským snímkům let   šedesátých, nepostrádající žádný z   typických znaků, vnitřní morální konflikt,   souboje, rozjímání o smrti a dojde i na   seppuku. Velice dobře ztvárněné postupné   odkrývání pohnutek konání a charakteru   hlavní postavy, jenž zpočátku působí jako   krajně nesympatický hamižný člověk,   starající se sobecky pouze o vlastní prospěch.   Sic jsem přesvědčen, že výše uvedené   snímky nedosahují kvalit filmů od Kurosawy,   Kobayashiho atd., jak by se mohlo dle mého   hodnocení zdát, ale když já jsem z těch   dojemných závěrečných scén vždycky nějak   „na měkko“, tak zkrátka nemohu jinak.