Štěstí

POZOR SPOILER

Na letišti vidíme tři mladé lidi - Tondu, Jirku a Moniku. Monika je Tondova dávná láska, ale ona chodí s Jirkou. Ten však zrovna odlétá do USA. Doma musí Moniku chlácholit maminka, kdežto otec to vnímá dost jinak. Tondovi rodiče mu vytýkají současný život. Bydlí na starém statku, kde jim zase ustřihli elektriku. Tonda zde žije se starší tetou a musí počítat každou korunu. Monika má kamarádku Dagmar, mámu se dvěma dětmi. Ta má však milence Járu, ovšem, jaksi, ženatého. Ten jednou o pouti po styku „a tergo“ marně Dáše vysvětluje, proč o nich stále neřekl své manželce. Dáša je nervózní a dává to patřičně najevo dětem i okolí. Když jí na Vánoce přinese Tonda s Mončou dárky, rupne jí v bedně úplně a Moniku vyhodí. Tonda jde na chvíli k rodičům, a tak Vánoce uběhnou každému jinak. Pak je poplach, protože Dáša zmizela a dítě jí řve na chodbě. Ona se však vrací, a to s Tondou, kterého ve výtahu obšťastní. Ten, v domnění lásky, začne pečovat o její děti. Když se vrací s nákupem, nalézá Dagmar ve vaně s Járou. Ta pak silně naštvaná jde Járovi udělat ostudu do obchodu, kde prodává. Nakonec se ocitá na psychiatrii. Děti si berou na starost Tonda s Monikou, která z toho důvodu odmítá letět do USA za Jirkou. Ten však přilétá sem - ovšem jen na skok a zase se vrací zpět. Monika má výstup s matkou a odchází. Míní bydlet u Dáši, ale tam se stěhuje Jára, který si tento byt platí. A tak se ocitá i s dětmi a Tondou na statku u tety. Ta však zkolabuje a končí v nemocnici. Lékař pak Tondovi sdělí, že je to rakovina a není naděje na uzdravení. Z psychiatrie přijíždí „matka“ Dagmar, děti bere ze statku pryč a ještě všem poblíž vynadá. Monika odlétá na Tondovu prosbu do USA…

Monika (Tatiana Vilhelmová), Toník (Pavel Liška) a Dáša (Anna Geislerová) jsou kamarádi od dětství, kteří spolu vyrůstali v jednom paneláku.

Monika, Toníkova dávná láska, pracuje v supermarketu. Její přítel Jiří odletěl do Ameriky za prací a Monika doufá, že už brzy pojede za ním. Toník teď žije se svou tetou na statku u města a živí se všelijak. Nechce zpátky do paneláku, nechce pracovat ve fabrice, nechce poslouchat rady svého otce. Dáša žije sama, má dvě malé děti a ženatého milence Járu. Dáša je k smrti unavená a zoufalá, ale pořád věří jeho slibům, že se rozvede a sežene jí práci. Monika dostane k Vánocům od Jiřího letenku a začne se chystat na cestu do Ameriky. Dášin duševní stav se zhoršuje, už není schopná se starat o děti. Když Dášu převezou na psychiatrii, Monika zruší letenku do Ameriky a ujme se jejích dětí. A náhle znovu zjišťuje, jak velkou oporu má právě v Toníkovi. Pro Toníka začíná nový život - kvůli Monice a dětem je schopen udělat cokoli: pustí se do přestavby statku, a dokonce začne pracovat v továrně. Jenomže hra na rodinný život je pořád jenom hrou, i když si to Toník nepřipouští - Moniku čeká budoucnost v Americe, děti jsou jenom "vypůjčené" a do baráku pořád teče…

Nový film režiséra Bohdana Slámy navazuje na jeho úspěšný debut Divoké včely, který měl mimořádný ohlas u českých diváků a přinesl mu i řadu cen na mezinárodních filmových festivalech.

Zdroj: ČT

Zapadákov, neutěšené vztahy a beznadějné vyhlídky, Tatiana Vilhelmová a Pavel Liška. Na plátno se ve volném pokračování vrací hlavní atributy filmu Divoké včely (2001) Bohdana Slámy, který získal spoustu ocenění na mezinárodních festivalových festivalech (Rotterdam, San Francisko, Varšava), ale i srdce mnohých diváků.
Typické postavy pro Vilhelmovou, Lišku a Annu Geislerovou se tentokrát protloukají Mostem a jeho vytěženým okolím (natáčelo se i na bývalém statku rodiny Reiterů proslulých kauzou Nemak). Monika má odjet za svým přítelem do Ameriky, Toník ji miluje a Dáša se hroutí - Monika se tedy s Toníkem stará o její děti. Ale možná, i když ji nelze jen tak přesadit, do té Ameriky pojede, děti jsou totiž jen na hlídání a do statku, který nadšený Toník opravuje, stále prší.
Kino AERO

Ve svém novém snímku s prostým názvem Štěstí navazuje scenárista a režisér Bohdan Sláma na poetiku oceňovaných Divokých včel (FP 11/2001). Natáčel s téměř stejným štábem a s několika stejnými herci. Změnil však žánr: namísto hořké komedie se setkáváme s psychologicky laděným obrazem ze života dnešních mladých lidí z provinčního města, kteří vlivem různých okolností dozrávají a mění své postoje. – Protagonisty jsou tři přátelé z dětství, kteří žijí v jednom mosteckém paneláku. Tonda už dlouho miluje Moniku, ta však má přítele, za nímž hodlá odjet do Ameriky. Oba se starají o kamarádku Dášu, svobodnou matku dvou malých kluků, u níž se stále více projevuje duševní choroba. Když Dášu odvezou do nemocnice, Monika odmítne odletět za milencem a místo toho pečuje o bezprizorné chlapce. Tonda jí pomáhá, jak může. Dívka se po hádce s matkou přestěhuje i s dětmi na rozpadlý statek, kde mladík hospodaří se svéráznou tetou. Jejich vztah se sice prohlubuje, ale nedojde naplnění. Když si nevděčná Dáša odvede kluky zpět, odjede Monika do Ameriky, odkud se však po čase vrátí sama. Vydává se hledat Tondu, který se mezitím odstěhoval… - Režisér sám konstatuje, že jeho nový film je oproti Divokým včelám „dospělejší“. Děj je sevřenější a nekoncentruje se jen na živočichopis postav a na realistický popis prostředí. Charaktery se vyvíjejí a příběh má zajímavé přesahy. Kromě zaměření na mladé hrdiny se zčásti věnuje i generaci jejich rodičů, představovaných osvědčenými herci. Dominuje ovšem trojice protagonistů v podání Tatiany Vilhelmové, Pavla Lišky a Ani Geislerové.
Tomáš Bartošek, Filmový přehled 2005/9

Film o tajemství proměn, kterými v nás působí láska, film o boji za život, film o boji za sebe sama a za ty druhé, protože štěstí nepřichází samo, ale skrze nás. Příběh se odehrává v panelovém městě na severu Čech, v krajině fabrik, drátů vysokého napětí, betonových nadjezdů, v krajině
zpustošené povrchovou těžbou uhlí, v novodobé poušti, kde ubohé zbytky přírody zalévané chemickými dešti vedou úporný boj o přežití a lidé si už na to všechno dávno zvykli. Monča miluje Standu. Standa je místní hokejová hvězda, Monču má rád, Monča je jeho buchta a rád by s ní měl jednou děti, ale jak jí má být věrnej, když těch ženskejch je pořád kolem plno. A tak Standa odletí a Monča zůstane doma, vrátí se zpátky k rodičům do věžáku a čeká, až ji Standa vezme k sobě, ale Standa se ozývá čím dál tím míň a Monice je čím dál tím víc jasný, že na ni kašle, že je se svou láskou sama, ale aspoň že má Toníka. S Toníkem vyrůstali ve věžáku, ve sklepě si ukazovali ty věci a Toník měl mezi nohama tak malinkou tu svoji hadičku a Monča se vždycky musí smát, když si na to vzpomene, a Toník byl do Monči vždycky zamilovanej, přece se z toho neposere, je přece po tetě a nějak se žít musí, říká teta a pumpuje do Toníka sílu, hospodařej spolu na statku mezi fabrikami…