Stínu neutečeš

jeden z nejsilnějších   filmových příběhů   posledních let je snímek   stínu neutečeš, kterému   doslova kralují výkony obou   hlavních představitelů a to   jak paní Adamové, tak pana   Landovského. k dalším   kladům filmu stínu   neutečeš jistě patří i   netradiční kamera,   vývojové dějové linky,   naprosto nenásilná   pavlíčkova hudba, ale též   především naprosto   nezvyklý námět s celkovou   koncepcí výsledné podoby   scénáře či odtajněním   zla benderovců. S ohledem na   fakt, že stínu neutečeš je   navíc režijní celovečerní   debut lenky kny, můžeme   její dílo rovnou zařadit   mezi nejlepší filmy z dějin   světové kinematografie.   škoda jen, že stínu   neutečeš občas utíká   rytmus s dynamikou   vyprávění, popř. též i   některé vyslovené, ale do   konce nedotáhnuté boční   ideje, respektive   charakteristiky figur, díky   čemuž se v konečném   souhrnu film v té nejvyšší   kategorii ocitá v její   spodní polovině.

Silný dramatický příběh,   kde by se dala depresivní   atmosféra doslova krájet.   Manželé, kterým je přes   osmdesát, mezi nimi vnučka a   vytahování starých   kostlivců ze skříně. Co se   skrývá v minulosti? Co je   všechno utajeno? Co babičce   na dědovi po tolika letech   spokojeného manželství   najednou tak vadí? A je to   vůbec pravý děda? Co se   tenkrát vlastně stalo? Mnoho   otázek a tajemství na jednu   mladou právničku (onu   vnučku), která byla svou   babičkou požádána, aby   vyřídila jejich rozvod.   Snímek se mi nejeví tak z   námi. Aby ne. U nás se   spíše propagují trapné   komedie a pokusy o   melodramata, ale když se   konečně objevý něco   pořádného, je ticho po   pěšině. Pavel Landovský se   pro roli onoho tajemného   seniora rozhodně hodí.   Ztvárnil ho tak dokonale, že   by jeden nevěřil, že to   opravdu jen hraje. Jaroslava   Adamová je pro dramatické   role doslova stvořená a   Helena Dvořáková je prostě   obyčejné současné děvče,   které se vůbec nelíbí, co   po ní její babička chce a   pátrá po všem možným ,   jen aby se dozvěděla jak se   věci vlastně mají. Závěr   sice nijak šokující není,   ale po dramatické stránce je   zajímavý. Pro mě se tento   snímek, s ohledem co všechno   se v současnosti točí,   stává doslova raritou. Kdo   má smysl pro dramatičnost,   snímek si užije.

Kdybych byla vyznavačkou   filmů tzv. Nové vlny 60.   let, asi by se mi to líbilo.   Ale nejsem. Ani se necítím   být intelektuálně   osvícenou filmovou   znalkyní... tudíž na mě   film zapůsobil zcela   přízemně depresivně a   poněkud nudně. Teprve na   konci jsem se probrala a   dlouhatánský záběr na   plačící Adamovou (s   prostřihy na vzpomínky) mě   zaujal. Ano, film má   vypovídající hodnotu.   Uznávám. Ale přesto se k   němu už nemusím vracet.   Chtěla bych si své stáří   užít a ne protrpět...

?
Jsem fanoušek ćeských   filmů. Tento film měl jistou   atmosféru a poselství, ale   dějová linie hodně slabá.   Díval jsem se do konce jenom   proto, abych zjistil detaily   popř. nějaké tajemství z   minulosti, ale pŕekvapení se   nekoná. Možná záměre, ale   tento styl mi prostě nesedí.   Z úcty dávám 5

Koukněte se!
Film má skvělý scénář a   vynikající jsou výkony   všech herců, zejména paní   Adamové a Pavla Landovského.   Zajímavá je i kamera Diviše   Marka. Autorský debut Lenky   Kny stojí za zhlédnutí.