Strach má velké oči [TV inscenace]

klasika
Pohádka, kterou prověřil čas..nemusí být   drahé exteriéry , drahé kostýmy. Já se u   tohohle bavím pokaždé i po letech...   fantastické obsazení, skvěle zahrané, jen ve   studiu..paráda..

Rudla Hrušínský - loupežník Bujón, Iva   Janžurová - ježibaba Magi, Ondřej Havelka -   Chytrolín, Jiří Štěpnička - Divobij,   Lubomír Lipský - děda. Vrchovatě stačí k   tomu, aby se zábavě nekladlo mezí.   Inteligentní humor a nadsázka = Strach má   velké oči.

Nej
Tohle jedna z nejvtipnějších pohádek ne-li   nejvtipnější vůbec. Co na tom, že je to   studiovka sehraná jen v pár lidech. Obsazení je   naprosto úžasné. A hlavně herecké kreace   fantastické Ivy Janžurové, to je něco na co se   dá koukat pořád. Hlavně když na konci musí   tančit na hudbu s flašinetu :D :D :D

Asi moje nej studiovka. Jedna známá o ní   říká, že je to excelentní blbina a já   souhlasím. Pouštím si to i tři krát do roku a   stále se u toho bavím.

Tak tahle pohádka patří mezi ty oblíbené, i   když třeba O.Havelku mezi oblíbené herce moc   nemusím, ale I.Janžurovou (baba Magi se svými   kouzelnými polévkami) nebo R.Hrušínského nebo   P.Zedníčka můžu. Prostě dobře obsazená   pohádka, obsahující obsahující humor a   klasické pohádkové motivy, ideální pro   nedělní odpoledne.

Komentovat pohádky je složité, protože ne   každá studiová inscenace dopadla špatně.U   této pohádky se sešlo všechno ve správné   míře. Opravdu veselá pohádka a herci, kteří   si své pohádkové postavy vychutnávají.   Janžurová a Hrušínský prostě skvělá   dvojka.A Štěpnička s Havelkou byli také   výborní. Rád vzpomínám na čarodějnici na   kolečkových bruslích. Tato pohádka se dá   vidět víckrát a s radostí.

jedna z nejlepších studiových televizních   pohádek, navíc silně prověřená časem více   než tří desetiletí, je původní dílko strach   má velké oči, kterému zcela bez diskuzí   exceluje výkon i. janžurové v roli ježibaby   magi. strach má velké oči je navíc podpořen   chytlavými melodiemi j. václava; solidním   netradičním námětem; snadno uvěřitelným   scénářem s jasnou pohádkově stylovou   posloupností děje včetně logického vývoje   charakteristiky hlavních postav. strach má   velké oči sice jen málo místy ztrácí na   dynamice a výtečně načrtnuté důsledky   pojídání račí polévky u divobije a želví   polévky u chytrolína nejsou dotaženy do   stoprocentní dokonalosti, přesto se může film   i tak zařadit do nejvyšší možné filmařské   třídy, kde však pro poslední dvě uvedené   výtky zůstane nakonec v té dolní polovině.

Tahle pohádka mi v dětství nějak unikla.   Viděla jsem ji až včera. Je to až   neuvěřitelné, že mě to i v této době   Harryho Pottera velice bavilo a děti taky. To jak   Jiří Štěpnička pochoduje pozpátku a skončí   v neckách mě bavilo nejvíc. Určitě nejvíc   jsem ocenila divadelní formu, měla jsem dojem,   že já sama jsem tam v divadle. Dnes bychom   vyžadovali dokonalejší rychlejší střih a   herci by nedostali tolik prostoru.

Tahle pohádka patří taky mezi mé oblíbené.   Nejlepší jsou vždy tyhle veselé, tato je   původní, ale Ladovy pohádky a od Karla Čapka   vždy s našimi předními herci od paní   režisérky Jordánové, Němcové, Janečkové.

Strach má velké oči
Jedna z mých nejoblíbenějších televizních   pohádek. Ježibaba Magi a loupežník Bujón   tvoří velmi vydařené záporné postavičky,   které z návštěvníků svého obydlí dělají   nejrůznější strašidla. Strach má velké oči   je má srdcová záležitost, je to skvěle   napsané a co víc má to nejlepší možné   herecké obsazení.