Svatba s podmínkou

Svatba tzv. na oko byla fintou ve své době z   mnoha důvodů. Buď aby se dotyčný vyhnul   povinné umístěnce a nebo třeba kvůli   získání bytu, což je případ tohoto   příběhu. Ten je napsán velice obratně a to s   ohledem na psychologii a hlavně city. Plán ke   svatbě byl daný, ale dotyčná dáma si spletla   muže se kterým se měla setkat se zcela jiným a   ten i přes počáteční překvapení kupodivu   souhlasil. Jenomže ony city sehráli dosti   významnou roli na tom, aby se domluvený rozvod   krapet zkomplikoval. Snad měl snímek ve své   době sloužit jako upozornění před neduhy   takového nápadu. Nová vlna, širokoúhlí   formát, dokonale využitá černobílá kamera,   romantizující atmosféra a poklidnost neuškodí   shlédnutí tohoto počinu ani dnes.

Film jsem viděl po dlouhých letech, ale dnes   vidím, že jsem si ho zapamatoval dobře. I dnes   se mi líbí. Dívka potřebuje přemluvit   náhodného známého ke svatbě, aby dostala   umístěnku do Prahy. Chce se vdát v Karlových   Varech, ale mají obsazeno na dva měsíce   dopředu. Nakonec se jí podaří narychlo sehnat   dva svědky, esenbáky, a vdát se. Ta to by bylo,   a teď se rychle rozvést!

Zdlouhavé, popisné, nepříliš uvěřitelné.   Filmová režie Pavlu Kohoutovi absolutně   nesedla, ani herecké výkony nemohly postavy   oživit. Děj rádoby graduje, aby končil velmi   rozpačitě. Špatnej biják.