Svatba upírů

Mladý anglický šlechtic Richard Bancroft přijíždí v polovině 18. století do Prahy se strýcem, obchodníkem Archibaldem. Nesmělý mladík se na první pohled zamiluje do tajemné Olivie, která mu zachrání život při požáru hostince. Je však příliš spoután příručkou o chování pravého gentlemana, takže jí nedokáže vyznat lásku. Dívku doprovází elegantní hrabě Kronberg, jehož uznání si Richard získá, když mu pomůže při útoku opilého rejtara. Zatímco Richard sní o své krásce, Archibald se seznámí s kapitánem Degendorfem, který má namířeno do Prahy, aby pátral po synu Kristiánovi. Brzy se osudy všech začnou nečekaně proplétat. Degendorf je přesvědčen, že hrabě má něco společného se zmizením jeho syna. Richard se strýcem jsou nuceni ubytovat se v hotelu, odkud Kristián zmizel. Když se u mladíka projeví chorobná bledost, objeví doktor Hermann na jeho krku dvě drobné ranky. A co je horší, Richard vzápětí zjistí, že společnost, v níž se jeho milovaná dívka pohybuje, ve dne spí a v noci se věnuje neobvyklému způsobu obživy. Láska si však nedá poroučet, a tak s tradiční omluvou, že nikdo není dokonalý, rozhoří se mezi mladými hluboký cit. To se ovšem nelíbí hraběti Kronbergovi, který je vůdcem upírské smečky, ani strýci Archibaldovi, jenž se s doktorem Hermannem a Degendorfem chystá upíry zlikvidovat. Jejich výprava dopadne překvapivě.

Zdroj: Nova

Hrdinou je mladý anglický šlechtic Richard Bancroft, přijíždějící do Prahy se svým strýcem, obchodníkem Archibaldem. A právě tady se nesmělý Richard seznámí s krásnou a tajemnou dívkou, do níž se okamžitě zamiluje. Brzy se však ukáže, že šlechtická společnost, v níž se Olivie, jak se dívka jmenuje, pohybuje, ve dne spí a v noci se věnuje poněkud neobvyklému způsobu obživy, totiž vysávání krve nevinným obětem. Láska si však nedá poroučet, a tak s tradiční omluvou, že nikdo není dokonalý, se mezi mladými lidmi rozhoří hluboký cit. To se ovšem nelíbí dívčině průvodci, hraběti Kronbergovi, jinak též vůdci upírské smečky...

Zdroj: FTV Prima

Upírská komedie Jaroslava Soukupa je dedikována jednomu ze zakladatelů žánru strašidelných příběhů Sheridanovi Le Fanu: to však můžeme brát spíše jako libůstku autorů než jako vymezení cesty, jíž se chtěli ubírat (podobnými neúčelnými odkazy se film jen hemží). Klasický upírský film je jedním z nejkonzervativnějších žánrů a i jeho parodická varianta (např. Ples upírů Romana Polanského, jeden z mála upírských filmů, které se u nás hrály) se řídí poměrně přesnými zákony. Filmu Jaroslava Soukupa nelze upřít inscenační obratnost, jež je ostatně konstantou režisérova "reklamního" filmařského stylu. Problém Svatby upírů však nastal už ve scénáři; autoři se celkem rozumně vzdávají strašidelných prvků, pomíjejí nákladné zvláštní efekty a soustřeďují se na prostinký romantický příběh s komediálními prvky, zasazený do atraktivního prostředí rokokové Prahy (výtvarná kamera Vladimíra Smutného) - Mladý Angličan Richard Bancroft přicestuje do Prahy se svým strýcem, obchodníkem; seznámí se stajemnou Olivií, brzy však zjistí, že šlechtická společnost, v níž se kráska pohybuje, ve dne spí, ale v noci bdí a věnuje se vysávání nevinných obětí. Srdce si však nedá poroučet a tak i přes odpor dívčina "ochránce", upírského hraběte Kronberga mezi mladými lidmi vzklíčí ryzí cit. - Na komedii je v řídkém ději gagů skutečně málo, navíc značně neoriginálních. Upíři porušují většinu ustálených pravidel (např. zločinný hrabě si pochutnává na česneku!) a nastolují jedno nové, pohříchu však značně nelogické ("zrcadlový efekt" - když upíři nejsou vidět v zrcadle, je možné se před nimi mezi zrcadly schovat). Zásadně nevujasněná je pozice tajemné Olivie a samotný mechanismus přeměny člověka v upíra pro závěrečný gag obětují tvůrci i poslední zbytky logiky. Bizarní je i spojení upírského tématu s židovskou Prahou - Soukup opět sází na mladé publikum - vedle osvědčených herců starší generace obsadil do hlavních rolí Rudolfa Hrušínského nejml. A zpěvačku Ivetu Bartošovou.

Zdroj: Filmový přehled 10/1993