Syn pluku

Sovětský spisovatel Valentin Katajev pracoval během Velké vlastenecké války jako válečný zpravodaj. Pohyboval se na přední linii fronty, hovořil s vojáky v týlu, navštěvoval je v lazaretech... Často mezi nimi potkával i velmi mladé chlapce - v podstatě ještě děti, kteří,oblečeni v uniformách, bojovali (a často i umírali) po boku svých starších druhů. Byli to většinou váleční sirotci, děti z vypálených vsí a zničených měst, kterým se novou rodinou stala jejich vojenská jednotka. Říkalo se jim "synové pluku". A právě takovým "synem pluku" se stává i dvanáctiletý Váňa Solncev, hrdina knihy, kterou na základě svých frontových setkání V. Katajev napsal. Brzy po válce byl podle ní natočen i stejnojmenný film, který sleduje Váňovy osudy od jeho objevení průzkumnou četou kapitána Jegorova, přes dobu pobytu u dělostřelecké baterie až k vítěznému pochodu po moskevském Rudém náměstí.