Obsah filmu Tajná procházka
Tajná procházka patří k řadě sovětských snímků, budujících dobrodružný příběh na základě válečného materiálu. Scénář k tomuto filmu napsal společně s Jejimem Klenovem na základě vlastních vzpomínek přímý účastník Velké vlastenecké války Šaršen Usubalijev, autor řady povídek. Ve své době odešel - stejně jako hlavní hrdina filmu, kirgizský vojín Smanov - dobrovolně na frontu a sloužil jako průzkumník. Jedna z epizod jeho bojového životopisu se také stala podkladem pro natočení filmu o činnosti frontových průzkumníků v polovině krutého roku 1942, kdy na sovětské západní frontě probíhaly těžké obranné boje. Jedním z vůdčích témat Tajné...
Tajná procházka patří k řadě sovětských snímků, budujících dobrodružný příběh na základě válečného materiálu. Scénář k tomuto filmu napsal společně s Jejimem Klenovem na základě vlastních vzpomínek přímý účastník Velké vlastenecké války Šaršen Usubalijev, autor řady povídek. Ve své době odešel - stejně jako hlavní hrdina filmu, kirgizský vojín Smanov - dobrovolně na frontu a sloužil jako průzkumník. Jedna z epizod jeho bojového životopisu se také stala podkladem pro natočení filmu o činnosti frontových průzkumníků v polovině krutého roku 1942, kdy na sovětské západní frontě probíhaly těžké obranné boje. Jedním z vůdčích témat Tajné procházky, již režíroval Valerij Michajlovskij, je jednota sovětského lidu: láska k vlasti a nenávist k nepříteli spojila v nerozlučný celek lidi různých národností. V malé skupině průzkumníků jsou tak Rusové a Ukrajinci, tak i Armén a Kirgizové. A navíc odvážná spojka, která má být převedena přes linii fronty, aby plnila své poslání přímo v Berlíně, je mladá a krásná Litevka... - Tajná procházka byla vytvořena ke 40. výročí vítězství nad fašismem.
(Zdroj: -lh- Filmový přehled 1986/12, str. 31.) < Zobrazit méně
zobrazit všechny obsahy (1)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 5 / 10
Přidáno: 11.8.2024
Jak už tradičně bývalo, i tento válečný snímek byl svým způsobem natočen na ideologickou objednávku, tentokrát ke 40. výročí vítězství nad nacistickým Německem s cílem ukázat, že válka proti fašismu daleko více sjednotila národy Sovětského svazu, než si kdo myslí. Zda se to podařilo už záleží na divácích. Na tehdejší sovětskou kinematografii je děj zpracován standardním, tj. šablonovitým způsobem s jistou dávkou primitivnosti. Snímek tak zprostředkovává atmosféru pozdního SSSR se svými nadějemi a rozpory, čímž vyvolává nostalgii starých časů SSSR. Výprava je dobře realistická a tvůrcům se dokonce i podařilo vystihnout a správně vykreslit charaktery všech postav, což je vidět v každé scéně. To také není zrovna obvyklé. Více než o válečný film se spíše jedná o válečné drama, i když hodně slibuje válečná scéna hned na začátku, která je však jediná. Z filmu skutečně sálá nostalgie, která z něj dělá spíše odpočinkový filmový kousek. Celkově tedy mezi válečnými filmy nijak zvlášť nevyčnívá, tudíž je po zhlédnutí víceméně zapomenutelný.